POVÍDKYODKAT

Naruto vešel do pokoje, který předtím sdílel se Shikamarem. Snažil se uklidnit, ale jeho vzpomínky na minulost ho absolutně zasáhli. Nemohl nic dělat jen tupě zíral na palandy, které byli nad sebou. Jinak byla místnost strohá mimo jedné skříně a rozvrzané židle se stolkem v ní nebylo nic k vidění, ale na Naruta to mělo zničující efekt. Začal lapat po dechu jako kdyby přeběhl celý obrovský park najednou. Nechápal, proč se mu vracejí pocity dávno zastrčené a zamčené hluboko v minulosti. Nechtěl na ty dny vzpomínat ve zlém, ale místo těch radostných okamžiků se objevoval ten poslední osudový, který přebil vše ostatní. Sasuke stál hned za ním a cítil jak se celý třese a snaží se ovládat. Nedivil se mu sám by reagoval podobně sice neví detaily, ale dost dobře si umí představit co to muselo být za peklo žít v dětském domově. Neváhal a zlehka ho obejmul. Naruto se vděčně opřel o bratránkovo tělo. Jeho nohy byly jak z rosolu, kdyby za ním nestál v tuhle chvilku by ležel na zemi vyděšený jako j

Znáte červenou jestli moc né tak ja slozila basen teda pro me spis pisnicku jen sem si to tak pobrukovala V hlavě mě poblikává červená, nikdo neví co to pro mě znamená, když na mě spadne únava, připadám si od všeho tak vzdálená. Prostě bliká červená, každý jednou stopku má, brzo snad naskočí zelená, s úsvitem to začíná, koloběh co brzdu postrádá, pocit smutku ve mně zůstává, jiný kapitulaci podává, kdo říkal, že v noci svítává? Pořád ve mně svítí červená, ale já se prostě nevzdávám, bojuju do posledních sil co mám, já se na něco stálé ptám. Kdy pokoj mi dáš? Proč prostě nezhasínáš? Sama sebe se ptej, tak červená už se vzdej. Bliká, blikááá…….červená

To mi to trvalo v první řadě bych se chtěla omluvit. Ty kteří čekají na další díl povídky maji trpělivost jestli sem zase příjdou ehmm chodíte sem taky čist, že jo ? Asoň zanechte hodnocení v podobě hvězdiček pokud nechcete komentovat děkuji .) Nemam v poslední době moc náladu na psaní a zásoba stránek v bloku k této povídce mě došla tohle je zbrusu nový díl, který jsem těď dopsala, kdybych ho měla psát ručně ještě bych rozmázla ingoust :) Doufám, že sem chodíte i kvůli čtení povídek? Jak se vám díl líbíl napiště pod článek.) Jste má podpora pro psani .) díl dole :) Něco mu stále vrtalo hlavou a musel si to ověřit jinak to nemělo cenu. Soru přivázal nedaleko a sám se zhostil úkolu prozkoumat sklepení dětského domova. Trvalo to jen chvílí než Sasuke vylezl, protože kobky byli prázdné a naaranžované jak sklady s nepotřebnými věcmi. Jako by se to ani nikdy nestalo pomyslel si a jen se ušklíbl. Takže tudy cesta nevedla. Jak se dostat z problému, když mu nepřeje štěstí. Odvázal Soru od plot

Trochu jsem zanedbávala blog, ale rodinné problémy nešli dát stranou. Snad už tu budu. Doufám, že pro změnu vy budete číst a navštěvovat tento skromný blog. Konec snu. Naruto se na stole trochu zachvěl a stiskl něčí ruku. Ze zavřených očí se mu kutálely slzy neštěstí a smutku. Tentokrát se mu sen zdál, až do konce. Znovu se trochu zavrtěl a otevřel své zarudlé oči, s kterých ukápla poslední slza než si otřel obličej volnou rukou. Ani si neuvědomil, že vedle něho sedí Sasuke a pevně svírá jeho ruku ve své. Přitáhl si ho k sobě a řekl. "To bude v pořádku Naruto." Konejšil ho Sasuke, který se o něj bál. Nikdy se necítil tak k ničemu, co mohl pro Naruta udělat? Sám netušil, ale však on na něco časem příjde pokýval hlavou, aby se v tom utvrdil. Pořád ho držel v náručí dokud se nepřestal klepat. "Diky." Zahlaholil do Sasukeho promočené mikiny a pomalu se odtáhl. "To nic bratránku." Odpověděl a pomalu vstal ze židle, která zavrzala při každém hnutí. Nebude se ho