POVÍDKYODKAT

Zase mám spoždění to je teď u mě na denním pořádku. Moc se omlouvám za zdržení, teda těm co se uráčejí se ke mě doplaznout a číst. Je vás pomále, ale já si vás vážim, aspoň to nejde na prázdno :) Taky by měl koncem června vyjít nový update ve hře SF momentálně se můžeme těšit na akci u houbaře +20% hub navíc :) a zlatý víkend ten vždy potěší :D Na FBstránkách sem se taky opozdila s povídkou Zachraň můj osud, nějak se to propadá co :D No rozhodně sedím u noťasu a budu se snažit ještě dnes díl sepsat a pokud možno zveřejnit s chybama no jako vždycky :D Kdo neví co je to za povídku tady jí nenajdete .) je čistě u mě na fb stránce malá ochutnávka... p.s včera jsem neměla nápad na pokračování proto se to odkladá na dnešní odpoledne pokud bude chuť psát 30.5.2015 Část z prvního dílu : Prodavač se nevracel. V obchodě se mimo mě nikdo nenacházel, bylo mi to dost divné. Pár váhavých kroků mě utvrdilo v tom, že tu jsem sama. Vzadu se něco pohnulo. Většinou se do ničeho nepletu, ale tohle bylo

Pěkné čtení přeji a omluvte chyby :) Škola pro chytráky 14.díl Já ho vážně nesnáším. Chtěla jsem si odsednout, ale všechny ostatní místa byla obsazená. Každého koho jsem se optala na výměnu místa se zařekl, že vedle předsedy nesedí. Nevím co se to tady děje, ale i když jsem na některých holkách viděla, jak rády by si k němu sedly stejně mě řekly, že nejdou. Měl respekt to jsem musela uznat a ve třídě měl dokonalou autoritu a dominanci. U poslední lavice mě odbyli stejně jako ostatní, nemělo cenu snažit se o nemožné a zaměřila jsem se na seznamování třídy. Ten náfuka si to ještě odskáče!! Měla jsem šanci o přestávce poznat Naruta a Sasukeho, z kterých Sakura a Ina i Hináta blázní. Doslova se rozplynuly na podlahu, když se Sasuke usmál. Každá ode mě dostala kopanec, při kterém se poskládaly zpátky do normální podoby. Co co s nima je? Vůbec je nepoznávám. "To je zamilovanost Aki." To mě mělo jako dojmout spíš se Sakura zbláznila, když mi tohle může říct jen tak. Ona jediná ví o

Nic se od nich nedovím, i když jsou to andělé co mě střeží…. Mlčí, já je stejně nevidím, jen oni mě sledují z věží… Stejně tu jsou se mnou, kdy tu bránu prolomím, nezáleží, že čas mi běží.. Jen podívat se k jejím dveřím… Provází mě snem i tmou, znají totiž duši mou… Zpívaj píseň kouzelnou, co mě uspává… Je to jen domněnka, že někdo okolo proplouvá… Ve spánku se mi zlepší nálada jako by to byla chvíle čarovná… Jsou to andělé co vidí moji duši toulavou… Lečí, tam kde jí mám bolavou… Andělská křídla šumí spolu s větrem skučícím… Stala jsem se černým petrem ten pocit je mučícím… Najít cestu, najít klíč k bráně jít jen vstříc… Moje představy už mizí pryč… Je to jen pocit co vítr k nohám přináší… Do nebe mě pak andělé střežit odnáší… Notebook už je v pořádku brzo začnu psát :)

Včera jsem dávala vědět na fb, že bude dílek kupodivu jsem ho dopsala včas :) Dneska si neodpustím trochu smíchu snad vás to rozesměje jako mě. Poprosím o komenty či ohvězdičkování, ať vím jestli mám v takovémto duchu pokračovat?? Během tohoto týdne bych se ráda plně věnovala nové fb stránce https://www.facebook.com/povidky odkatt kde bude úplně nová povídka, kterou tady nenajdete :) Snad tím někoho potěším plán příběhu, tedy alespoň jeho začátek mám v hlavě snad se povede i napsat. "Třído rád bych vám představil vaši novou studentku." Zčervenala jsem jako rajče, nemám ráda představování a tenhle ňouma to tu vyřvává jako kdyby hlásil školním rozhlasem. Když zaznělo moje jméno Sakura a Ina mě málem převálcovaly. Smetly třídního učitele směr katedra, kde naštěstí zaplul do židle. "Ehm ehm no tak děvčata na svá místa." Zavelel nám a mě se odlehčilo, protože zapoměl na moje další představování. Sakura byla úplně mimo a razila mi místo poblíž nich. "Tady budeš sedět