POVÍDKYODKAT

Předposlední dílek :) Zachraň můj osud 59.díl Dark se stal králem pekla, ale zatím o tom nikdo neměl ani sebemenší tušení. Celou skupinku vedl Darius. Co se mu točí v hlavě. O čem přemýšlí a kam je vede? "Vidíš. Jsme zase tady. Já ti to říkal, že se vracíme Adro." Dark držel Adru za ruku a pomáhal jí do klikatých schodů. Tentokrát se Darius vydal přímo do nebe. Brána byla otevřená a na dohled nebyl žádný strážce co by nám bránil ve vstupu. "Dariusi." Snažil se ho zastavit Amor předtím, než provede nějakou blbost. Nic na něj nezabralo. Chtěli jsme zastavit, ale něco nám napovídalo, že půjde i bez nás. Někdo na něj musí dávat pozor. Neohlížel se, jestli ho následujeme. Prostě si šel dál. Jeho plášť vlál v lehkém větříku a chránil svého pána. Zastavil se, až před božským trůnem. Amor ho vzal za ruku a chtěl ho odtáhnout pryč. Mě a Adře to bylo jedno. Co horšího by ještě mohl udělat? Setřásl ze sebe Amora a udělal krok k trůnu. "Vezmu si co mi patří." Spustil

Zachraň můj osud 58.díl Plášť na Dariusovi vlál, až obalil jeho tělo. Vypadalo to jako tekoucí štít, který brání to nejdražší. Jeho samotného. Tohle byla o dost vážnější situace, než se mohlo zdát. Vykročil a my ho s obavami následovali. Ani se na nás neotočil, když promluvil. "Nedovolím, aby vám někdo ublížil." Zbývalo pár posledních metru, kdy se ocitneme nad samotnou branou do jeskyně. Po stranách byli vytesány sochy a nad nimi čněl nápis. "Čisté srdce vítané, běda ti pokud je špinavé." Adra přečetla rytiny a zadívala se na anděla vlevo. Socha se zachvěla. Darius se před nás postavil, když se oči začali otvírat. "A co ten napravo?" Zajíkal se Amor a couval ven. Darius se otočil na sochu démona schovaného ve tmě. "Máme dobré umysli můžeme projít. Nic neudělá na to je tady ten druhej." Amor se oklepal. "Já to věděl!" Hrdě se dožadoval pozornosti a hrnul se dopředu, když ho Darius zastavil. "Chceš se dobrovolně nechat vlákat do pas

Dobré odpoledne. V posledních dnech máme doma víc práce, takže jsem nestihla nic moc napsat. Dnes jsem dokončila tyto řádky co mě napadly, snad se budou líbit. Právě začínám psát díl k povídce Zachraň můj osud, ráda bych jí brzo dokončila, proto nic jiného momentálně vycházet nebude. Pokud stihnu dopsat ještě ho i přidám, ale nic neslibuji. Mimozem Jsem jeden z tisíce, co přiletěl z měsíce, zjistit zvláštní vibrace, proč za to může rotace. Slunce zapadá za obrazce, zima vkrádá se mi za límce, bez slov, bereš mě za ruce, naše kroky znějí z ulice. Poznávám v tobě spojence, moje srdce tluče divoce, upečeš mi lívance, však na tebe se těším nejvíce. Když odcházím, je mi smutno velice, vracím se doprostřed měsíce. S první hvězdou vracím se zpět, na zemi uběhlo přemnoho let, u hrobu skončil mi svět, pokládám rozkvetlí květ. Vzdávám se hvězd i třpytu měsíce, toužím být s tebou nejvíce.

Zachraň můj osud 57.díl Skoro jsme Dariuse nestíhali, jak byl najednou rychlí. Vstřebal snad nějakou moc, o které doteď nevěděl? Vypadalo to tak. Jeho pohyb byl úplně jiný, než předtím. "Kam nás to vede?" Adra to vyslovila tak rychle, že nebylo skoro rozumět. Pokrčil jsem rameny a rychlím tempem pokračoval za ním. Nejdřív mě napadlo, že nás vede do nebe, ale nakonec odbočil směrem dolů. "Adro to netuší ani král pekla." No jo je to vejtaha. To jsem to vyhrála. Tak hezký anděl jako já a zapletu se přímo s korunovaným blbcem. "Zkus ho dohnat, ať víme kam nás to vláčí!" Zařvala jsem na něj. Tohle je určitě můj trest. Milovat někoho jako je Dark. Na druhou stranu je hezčí, než kde jaký anděl. Jediný kdo se mu vyrovná je Darius. Z úvah mě vytrhlo zakřičení Amora. "Nemůžem si dát pauzu?" Chytla jsem ho za ruku a nutila dál běžet. Je moc rozmazlenej z povalování se na mracích. Jeho práce byla sice moc důležitá, ale stačilo mířit z oblaků. Na to nepotře

Zachraň můj osud 56.díl Díval se do knihy, aby se přesvědčil o pravdivosti napsaných slov. "Neměl bych to dělat, ale ono to stejně za pár dnů bude uzákoněné." Předal mi těch pár stránek a já si je se zvědavostí přečetl. Vládce pekel bude moci na trůn dosadit svého nástupce. Pokrevní pouto musí být zřejmé. Nikdo jiný nemá právo usednout. Začaly se mi třást ruce. Tak tohle měl být ten nový zákon! Chce, aby jeho krev pokračovala a nenechala nikomu jinému ani tu sebemenší moc. "Tohle bude uzákoněné příští týden, ale má to jeden háček." Tenhle čert se nezdál, ale věděl úplně všechno. Ve mně zatím bojovala obrovská chuť po spravedlnosti, když řekl to nejpodstatnější. "Jeho žena musí být ta nejčistší duše na celém světě." Při těch slovech mi tuhnula krev v žilách. Najednou jsem slyšel ta slova. "Nesahej na ní je moje. Celou dobu je moje." A já si myslel, že je to jeho špeh. Vlasy mi spadaly do obličeje. Rychlím pohybem ruky jsem je odhodil stranou. Význ