POVÍDKYODKAT

Řetěz moci Irian 2.díl Řetěz se zaleskl ve starých vrasčitých rukou, aby následně zčernal a rozpadal se v prach. "Co jsi to udělala ty bábo!" Ziel se rozešel z kruhu místnosti ke starší. "Zadrž." Jen tak málo stačilo, aby ho zastavila. Napřáhla obě ruce a my byli svědky jak se rodí nový řetěz. Iriánský obelisk vydal svoje tajemství střežené, jen pro vyvolené. "Vidíte. Irian je milostivý a nerozsoudí vás hned tady." Starší se přesunula k oltáři a vzala dva řetězy. Proudila v nich energie a sálala moc. "Jeden z vás se stane novým pánem této země, ale až najde svou polovinu. Do té doby Irianská květina nevykvete." Přistoupila nejdřív k Zielovi. "Krása není všechno." Odplula na levou stranu, kde stál Ren. "Věř svému srdci." "Oba potkáte stejnou osobu. Muž nebo žena to vám neprozradím, proto važte každého slova. Můžete odejít." Ziel se okamžitě otočil a vypochodoval na chodbu. "Děkujeme starší." Ren se poklonil

Zachraň můj osud 45.díl Únava bylo to poslední co by mě mohlo zastavit. Nebylo těžké postavit se s Darkem na nohy, ale dostat se ze spárů hlídače. V ten okamžik, kdy jsem o sobě začínala pochybovat se do mě vlila nová síla. Nebyla obyčejná, ale andělská. Někdo tam nahoře mi poslal odvahu a kuráž. Neměla jsem v plánu použít hvězdný prach od Amora, ale v podstatě mi docházeli nápady a pak se stane tohle. Darius měl pravdu, když mi dával svůj šťastný den. Nic mě nemohlo zastavit. Pod návalem energie se tělo zachvělo a Dark mě přidržel blíž u sebe. "To nic, nedívej se tam." Snažil se mě chránit za cenu svého života. "Tentokrát to budu já." Nestihl mě zastavit ani nic udělat. Otevřela jsem oči a podívala se do rudě krvavých diamantů. Sálal z nich děs, když se mě snažil hlídač zmocnit, ale to ještě nevěděl s kým má tu čest. Trocha soustředění a nával bolesti, než andělská křídla povolila a otevřela se. Navenek byla zničená. Pírka opadávaly a rány pálily. Rozpřáhla jsem je

Manželem proti své vůli 23.díl Laja: Lahvička dopadla na zem a já se pohroužila do říše snů. Je to jediný způsob jak zkusit nemožné. Ocitla jsem se v tunelu. Zatáček přibývalo a konec v nedohlednu. Strašně to klouzalo. Chvílemi jsem se protočila a byla hlavou dolů, až mě to vykoplo na samé dno. Tady přesně v tomhle místě mě čeká těžký boj. Na jedné straně budu já a na druhé Deris. Podle staré čarodějky to mělo sebrat to nejcennější co mám, ale nikdy to nikdo nezkusil, až dnes já. Ve světě se přehouplo slunce z jednoho okraje na druhý a vyměnilo si místo s měsícem. Čas tady nic neznamenal. Za zavřenými víčky uběhlo teprve pár minut, když se ukázal můj manžel. Bylo to tak skutečné. S úsměvem na tváři ke mně přišel a objal mě. Ten stisk dobře znám. Tahle mlhavá představa začínala plnit to co chci. Doslova se na mě tulil a nalepil a dožadoval se polibku. Sny ožívaly a utkávaly okolo pavučinky, do kterých se mohu tak snadno chytit. Bylo těžké odolávat. Musím ho od sebe odstrčit, dostat se p

Řetěz moci Irian 1. díl Vzpomínal jsem na den, kdy mi byl do rukou předán řetěz. Jako nový pán této říše jsem musel vládnout. Společně s přítelem Krengem se nám podařilo zem zušlechtit a pro lid zajistit vše potřebné. Později jsem potkal svou budoucí paní Helen. Jen jí a Krengovi jsem věřil ze všech nejvíc. Můj jediný bratranec Drean mě zavrhl a postavil se na odvrácenou stranu. Páchal zlo a ničil štěstí lidí. Pořád se snažil převzít kontrolu nad městem, až jednoho dne věděl, že jeho nárok na vládu skončil. Helen čekala následníka. Ren se narodil do rodiny plné štěstí. Najednou se Drean stáhl do ústraní. Čekal jsem, že bude útočit a snažit se Rena odstranit, ale to se nestalo. Po čase přišel na návštěvu a pod pláštěm držel v rukou novorozeně. Svého syna Ziela. Nikdo nevěděl, kdo a kde je matka. Drean přišel sám a vlastně tím z nevinných dětí udělal nepřátele, kteří se v budoucnu budou muset utkat o nadvládu. Bude ho učit nenávidět Rena stejně tak, jako nenáviděl mě. Všichni jsme to věd

Tohle je krátký úvod k nové povídce. Pokud bude větší zájem v komentářích tak první díl mám napsaný a mohl by vyjít :) To záleží na vás jinak si ho nechám zřejmě na víkend. Na počátku nebylo jednoduché přežít. Stejně tak uchránit svou rodinu v rozrůstajícím se městě. Nikdo se neohlížel na nářek ostatních. Brali si co chtěli bez ptaní a slitování. V té době se ukázal stvořitel tohoto kraje. Potrestal svou mocí skoro každého. V ten den ukryl kousek své moci do přívěsku a hledal, kdo by ho byl hoden nosit. Plno lidí vidělo jen svůj prospěch a moc nad městem. Stvořitel Irian, už si myslel, že nikoho čestného a spravedlivého nenajde. Proměnil se na obyčejně vypadajícího starce a usedl na kámen u cesty. Bylo tomu tak mnohokrát a právě teď to mělo být naposled. První ranní paprsky ozářili osobu, která se táhla s vozem. Na kupce sena byl oslík s poraněnou nohou. Zaujal mě tento muž, který zvíře neutratil, ale vzal na sebe jeho tíhu. "Starče jsi jistě unavený. Jestli ti nevadí oslík svezu