POVÍDKYODKAT

Manželem proti své vůli 16. díl "Dobré odpoledne." Deris ležel vedle mě!!! Tohle je na mě silná káva. Vylítla jsem z postele co nejrychleji to šlo. To bylo těsné. Srdce mi tlouklo tak rychle. Musím se… co toooo. Řetěz se zviditelnil a táhl mě zpátky do ložnice. Ve dveřích se mi podařilo zachytit o futra. Pootočila jsem hlavu a málem přestala dýchat. Deris měl ovinutý řetěz kolem rukou. Vždycky kousek přitáhnul a uvinul okolo zápěstí. "Co co … to děláš?" Vyjela jsem na něj, když se mu na zápěstí sedřela kůže do krve. "Chci si promluvit, ale ty pořád utíkáš." Zarazilo mě to a místo, abych se snažila o útěk pokračovaly mé kroky, až k němu. "Ty jsi hrozný, už zase tě musím léčit." To se někdy stalo? Nic si nepamatuju. Hadříky a mast byli jako vždy hned v prvním šuplíku vedle postele. "Pusť ten řetěz, ať ti to mohu ošetřit." Pustil ho a řetěz zmizel, na jeho zápěstí byla místy sedřená kůže do krve. Růžové flíčky se jen mírně odřely a nenapá

V nitru se ztratí, den kdy se vrátí není znám, sotva dech popadám. Projít se zpátky, zadními vrátky, je čas, kdy si pohov prostě dám. City se krátí, dneska to platí, cestu zapomínám, v srdci už tmu mám. Mládí se ztrácí, vše pohltí se prací, hloub se propadám, slzy z tváří otírám. Mysl rychlostí pádí, pak tě stejně zradí, píseň ze rtů zpívám, sotva už tě vnímám. Klavír poslední noty ladí, bříšky prstů ti hladí, konec melodie znám, stejně tě přivolám.

Škola pro chytráky 44.díl Po bratrské přísaze mohu cokoliv budu chtít. Keii co se chystáš udělat? Zablesklo se mi v očích, když se vedle mě formovalo medvědí monstrum. Napůl člověk napůl medvěd se narovnal. Bylo to jako vidět svůj špatný odraz v zrcadle. Tohle jsem byl já, když se měním. Jedna polovina měla rudou srst a druhá šedobílou. Oheň a led v jednom. "Teď nemůžeme tak moc sdílet svoje myšlenky. Čím dál od sebe budeme, tím to bude horší bráško." Vím, že je to riziko, ale my nemáme na vybranou. "Chci po tobě, abychom se rozdělili!" Přesně toho se medvěd bál. "Najdeme je dřív a pak vymyslíme co dál. Chci, aby si běžel tímhle směrem. Ve své původní formě a bez mého těla budeš rychlejší, ostražitější a nebezpečnější, než když jsme v jednom těle." Kei měl pravdu. Je to docela rozumné a nemůže ho to nijak ohrozit. "Počkej tady na mě. Brzo se vrátím." V ten okamžik byl medvědí duch pryč. Bylo mi bez něj divně. Takové zvláštní prázdno uvnitř mě. By

Zachraň můj osud 39.díl Začal boj myslí. Pán pekla se nevzdával tak snadno. Adra ani nemrkla a Amor okolo sebe měl ve vzduchu samá srdíčka. Došlo mi, že u obou neuspěl a zaměřil se na mě. "Dariusi." Špitla Adra, ale v té době jsem ucítil silný nápor. Bolest hlavy se stupňovala. Přiložil jsem ruce na spánky. Je silný. Moc silný na to, abych něco takového vydržel. Ďábel se ušklíbnul a pronikl dovnitř. Poklekl jsem na kolena. "Dariusi to nesmíš. Nenech se ovládnout." Takřka mě dohnal k šílenství. Otřel se o každé místo a o každou buňku. Doslova to bylo peklo, které se nacházelo v mé hlavě. Sám proti někomu, tak mocnému. Vzdal jsem se a nechal ho slídit ve všech zákoutích. Oči se zavřely a já viděl na co se dívá. Dveře. Byla to cesta, kterou dávno neznám. Opřel se do nich, ale nic se nestalo. Začal bušit na okovy, aby povolily. Dveře se odmítaly hnout. Další nápor pekelné síly a ohně se rval dovnitř. Dveře se se skřípěním otevřely, jen na malí kousek. Vylítla z nich neb

Manželem proti své vůli 15.díl Zakryl jsem ji svým tělem a zavřel oči. "Chraň ji!" Ozvalo se z kouta kde byla jen kniha na podstavci. Nevím co se dělo v místnosti. Zvuky okolo mě našeptávaly a nutily otevřít oči, zvednou hlavu, pustit se stolu, přestat bránit paní hradu. Vždycky, když už jsem si myslel, že to nevydržím se ve mně něco zlomilo. Podvědomě jí budu chránit. Bez kouska paměti na toto místo jsem věděl, že dělám správnou věc. Místností se přehnalo něco obrovského. Zvuky se stupňovaly a trhaly mi uši. Nezakryl jsem je sobě, ale jí. To ona byla víc v nebezpečí, než já. "Vydrž ještě chvíli Derisi." Promlouvala kniha do toho hluku, který mě dováděl k šílenství. Křečovitě jsem svíral desku stolu a ještě víc nalehl na studené tělo čarodějky. Moje ústa byla tak blízko jejich. Cítím jak se nadechla. Otevřel jsem oči a setkal se s modrýma očima. Dívala se na mě překvapeně. Její obličej omládl. V tu chvíli jsem si dovolil snít a přitiskl své rty na její. V pokoji se