POVÍDKYODKAT

Škola pro chytráky 34.díl Budete dnes sledovat hokej? No já jo. To je důvod proč vkládám díl tak brzo :D Každopádně se těším na zápas tak jako na to, že si sem někdo příjde tenhle dílek přečíst. Děj v předešlém díle končíl tím, že Aki uklouzla noha a padala…. co bude dál ? Nový dílek dole : Aki : V tom nepatrném, nestřeženém okamžiku mi uklouzla noha a já padala dolů do propasti. Nevím co se dělo pak, tma mě obklopovala ze všech stran a v uších hučel vítr. Zavřela jsem oči a vzdala se, že by mi někdo hodil pomocné lano. Tohle měl být můj konec. Přišlo mi to jako věčnost, kdy se zastavil čas. Propast hluboká tak, že neměla konce. Vítr zesiloval a začal mi trhat oblečení na kusy. Nevěděla jsem jestli padám stále dolů nebo si se mnou hrály proudy větru uvnitř propasti. Stále padám hlouběji do tmy. Před očima se mi přehrál můj krátký život a vzpomínky na dědu, otce, matku a všechny přátelé od útlého dětství, až dodnes. Jako poslední se vybavil Kei. Nejdřív jeho smějící se tvář, pak jako ro

Já jsem tady uvězněn, jen ty mi můžeš pomoct ven, vždycky si byl zastaven, dnes nastává správný den. Když já se dotknu slunce, otáčí se strana mince, ty se změníš v prince, a já budu v temné kobce. Zůstaň, zůstaň tady se mnou uvězněn, nikdy nebudeme chtít vyjít ven, minulost se stává jenom špatným snem, proto si byl předtím zastaven. Já jsem tady uvězněn, s tebou navždy zpečetěn, s otevřeným srdcem přichycen, nikdy nebudu chtít jít ven. Zůstaň, zůstaň tady se mnou uvězněn, V tvém srdci jsem stejně polapen.