POVÍDKYODKAT

Konečně jsem měla chvíli času díl dokončit. Snad se bude líbit. Pomalu bych měla mít víc prostoru na povídky tím pádem budou pravidelně. V shakes a fidget proběhl něco jako opravný update, takže tomu nepřikládám důvod to vysvětlovat. Jedna jediná věc co začala fungovat, lítají mi reklamy :) Tak pěkné čtení... Manželem proti své vůli 25. díl Přestával jsem se točit. Bylo to neuvěřitelné a přitom tak skutečné. Kruhy ustupovali, aby nastoupilo něco mnohem horšího. Na samém dnu byla chvíli tma, dokud nezřetelné obrysy dostávali svou podobu a vystoupili na slabé světlo. Tohle bylo tak divné a matoucí. Jako by si to žilo svým životem. Přitom jsem dobře věděl, že to není reálné. Nemám čas na cokoliv se ptát, ale najít co nejdřív Laju a dostat se pryč. Společně se nám to určitě podaří. Udělal jsem pár rozhodných kroků. To jsem ještě nevěděl co mě tady dole čeká. Co je to vlastně za místo? Při každém kroku byla slyšet ozvěna, která se odrážela od stěn. Divné místo pomyslel jsem si a šel stál

Zachraň můj osud 46.díl Nesl jsem Dariuse na zádech a nemohl uvěřit, že se to všechno stalo a znovu se vracíme na začátek. Někdo jako by řídil každý náš krok a snažil se zastavit, to co má přijít. Nadhodil jsem si náklad a Darius se trochu zavrtěl. Jeho hlava spadla na moje rameno a teprve v ten okamžik jsem to pocítil. "Uhněte!" Vystartoval jsem co nejrychleji to šlo a doslova přeskakoval polorozpadlé domy. "Co to do něj vjelo?" Zavolala Adra za mnou a přidržela se Darka, aby nespadla. Vypadala jako v posledním tažení, kdy za sebou vlekla napůl složená křídla. Teda to co z nich zbylo. Všechno peří bylo pryč a její největší ozdoba byla celá popálená. "Něco se děje poběž." Dark mě podepřel a běžel hned vedle, i když jsem byla vyčerpaná vydám ze sebe co to půjde. Zrychlovali jsme za každou zatáčkou a spadlou budovou, až byl na dohled Zazin domek. Dveře byli otevřené. Uvnitř byla Zaza. Celá se klepala a chodila sem a tam. "Co se stalo?" Podívala se

Řetěz moci Irian 3.díl "Ne. Tohle byla poslední." Ani jsem se na ní nedíval a odstranil poslední prkna z cesty. Zřejmě o ně zakopla a tím do mě narazila. Vidí vůbec na cestu v tom klobouku? Měl bych jí pomoct s tím kufrem, než zase do někoho vrazí. "Pomůžu vám." Než stihla cokoliv říct hodil jsem kufr do auta a otvíral jí přední dveře. "Odvezu vás. Kam to bude?" Bojím se, že by se tu ztratila. "Znáte farmu s dvojitým M?" Hned mě napadlo nejlepší ovoce a zelenina co se dala na trhu sehnat. "Ano tu zná přece každý. Pomocnice do sadu? Zrovna sklízejí." Neviděl jsem jí do tváře, ale něco mi napovídalo, že se zamračila. Bylo slyšet nastartování a vrnění motoru. Sem tam poskočení auta jak najelo do nějaké díry nebo na kámen. Cesta tam byla doslova polní a samí výmol. Během jízdy nepromluvila. Přísahal bych, že se na mě letmo podívala, ale asi se mi to zdálo. "Jsme na místě." Před námi se otevíral pravý ráj na zemi, který podtrhoval

Manželem proti své vůli 24.díl Trochu jsem se opozdila. Snad bude příští dílek dřív. :) Měl jsem co dělat, abych se vzpamatoval z letu na Flíčkovi pak z jeho brždění, kdy rovnou přistál a mě to vyrazilo dech. Jako třešnička na dortu mu musíme vyčistit zuby, protože ten jeho smrad z tlamy by povalil i vola. Kousek od nás byl ohýnek. Blíž sem rozpoznal jedno z košťat opřené o strom. Pod nohama mi zapraskaly větvičky a zašustilo suché listí. Zvěř shromážděná okolo ohně se rozutekla do všech koutů. Vykukovaly jen svítící zvědavá očka. Laja ležela na dece a hrozně se vrtěla a házela rukama. Zdá se jí něco zlého? Napadlo mě, když vykřikla. "Derisi!" Trochu mě to zarazilo, ale klekl jsem si a chytil jí za ruku. "Neboj neopustím tě." Byla celá studena, i když kousíček od ní plápolal oheň. Teplý vzduch rozehřál zbytky jinovatky co se na mě usadil z letu na Flíčkovi. "Ne já nechci. Derisi pusť." Tentokrát vylítla do sedu a začala se svíjet bolesti. Něco tady neseděl