POVÍDKYODKAT

Tady máte další čarodějný díl. Kouzla někdy nic nezmůžou. Během pár dnu snad vyjde řetěz moci Irianu :) Budu se snažit dopsat co nejdříve. Manželem proti své vůli 28.díl "Nosím věci měním čas, nezkřivím však ani vlas." Pomalu jsem se přestávala točit a se mnou i kouzelné hodinky. Donotovaly svou melodii a vrátily se zpátky na hrad. Musím spojit tělo se svou duší, aby to fungovalo. Stála jsem na louce a dívala se jak v klidu spím v obětí Derise. Je to blbec, proč tolik riskuje. Pomyslela jsem si a navrátila se kam patřila. Propojení bylo kompletní a já mohla otevřít oči. Bolelo mě prakticky celé tělo, které se chvělo. Podívala jsem se na něj. Klidná tvář a pravidelné nádechy mě ubezpečili, že je v pořádku. Přičarovala jsem si knihu, kde se psalo vše o roztoku z říše snů. Chvíli jsem listovala, než narazila na odstaveček k noční květině, ze které tohle celé vzešlo. Květina je mocná za hodiny půlnoční ve znamení ovce. Trhat zásadně v ochranném oblečení proti jedu. Jedna kapka

Trochu zimní, i když sníh zatím není. Snad nám taky pár vloček napadá :) asi se mi to moc nepovedlo. Padá vločka ledová, sen se uvnitř ukrývá, do nicoty utíká, úplně v ní zaniká. Slovem tě ozvěna proklíná, ozve se ten, kdo duši má, netuší, že já jsem čarovná, rozpouštím srdce kamenná. Padá vločka ledová, ona tě snad zahřívá, srdce co jsou kamenná, jako ona mrazivá. Zrada se uvnitř ukrývá, v očích, co ten mladík má, je to moje slabina, začínám být studená. Sníh nás pomalu zakrývá, i láska zimní květy má. Zima jednou čaruje, květy na okna maluje.

Všem přeji pěkné Vánoční svátky :) Určitě něco mezi nima sesmolím a vložím. Manželem proti své vůli 27.díl Laja zmizela a nechala mě tady. Tohle bude prokleté místo a já zůstal uvnitř. Vedle se stín pokoušel nabrat moji identickou podobu. "Víš, že je to zbytečný?" Vyfouknul trochu vzduchu a tváře mu zapadli. Celkově se změnil na oblak černého neštěstí. Docela jsem chápal jeho samotu, ale zůstat bych tu nechtěl. "Hej! Jak se odsud dostanu?" Stín se nakonec zastavil. Místo toho, aby se otočil přeformoval obličej na opačnou stranu. "V mém světě nejsou dveře kudy by se dalo odejít." A sakra něco podobného jsem čekal. Stín mi zmizel z očí. Věděl, že nade mnou nemá žádnou moc a nedokáže mě ovlivnit. Přešel jsem zpátky přes mokřiny na začátek a zase zpátky. Za tu krátkou chvíli nad učením magie se mi podařilo zapamatovat pár jednoduchých kouzel. První bylo vyčarování světla. To mi tady bylo úplně k ničemu. Pak se mi podařilo vzpomenout na divné slovo. Vyslovit je

Blížím se k 50 dílu :D ještě, že je píšu kratší. Zachraň můj osud 49.díl Kdesi mezi mraky: "To jim nepomůžeš?" Dotíral Pán Pekel a spustil oči ze hry, která se odehrávala dole na zemi. "Proč bych vkládal figurku do hry, když vím, že to zvládnou?" Pekelník se podrbal na hlavě mezi rohy, kde měl rýhu. "Snažíš se mi namluvit, že bez andělské a pekelné moci skolí obra?" Zvesela se zašklebil a opět pohlédl na šachovnici. Skrze ni mohl sledovat co se děje na jejich bitevním poli. "Vidíš." Pánu Pekel po chvíli zatrnulo. Tak dlouho mu trvalo sehnat něco tak kvalitního a donutit spolupracovat a nakonec z toho nic nebude. Jsem obklopen samými hlupáky! Začínal jsem pěnit a na hlavě mi vzplála mála ohnivá aureola. Figurek do hry ubývalo a výsledek žádny. Dnes jsem zbytečně použil jedno ze svých es v rukávu. Na skále stál obr, který se stále zvětšoval a zabíral celý vrch hory. Jeho nenažranost se stala jeho zkázou, aniž by něco stihli udělat převáhl se a podl

Ahojte ještě do konce příštího týdne nebudu mít moc čas psát. Cukroví se samo neudělá. Řetěz moci Irian 5.díl Ziel: Drel se pohyboval jako vždy téměř neviditelně. Jeho reakce byli rychlé a přitom působily tak líně, kdybych mohl dělat hluk asi bych mu za to i zatleskal. Čekal jsem, až všechno připraví k našemu nočnímu útoku. Rozmístil poslední zbraň a nenuceně se vracel do úkrytu. "Skvělá práce. Odpočiň si večer tě budu potřebovat." Sedl si na okraj jeskyně, aby měl o všem přehled a vytáhl jeden ze svých nožů. Vzal si do ruky kousek dřeva a vyřezával. Za chvíli položil na jeden z kamenů hotovou postavičku. Měl skvělí talent, ale já ho využiju mnohem líp. Nikdy bych nevěřil, že dokáže tak chladnokrevně vraždit a o minutu déle si hrát s dětma na schovávanou. Podivín, který se stal mou zbraní. Všechna ta špinavá práce se sama neudělá a on byl pro to stvořený. Vzal jsem dalekohled a pohlížel si svoje nové území. Ještě se tu potuluje nějaký odpad, ale tomu bude brzo konec. Otočil