POVÍDKYODKAT

Manželem proti své vůli 12.díl Deris se snaží dostat zpátky za Lajou, ale místo toho se stává vězněm černokněžníka. Na hradě se zatím zabydlela temnota a smutek. Prokletí si vybírá svou daň na čarodějnici a ona slábne. Co bude s Derisem ? Na Hradě: Moje síla se pomalu vytrácí. Brzo ze mě bude jen stará a protivná baba. Pomyslela jsem si a snažila se smířit se svým osudem. Zavolala jsem si skřety a Flíčka. "Všichni se vraťte domů. Tady vás nic dobrého nečeká. Podívejte." Ukázala jsem na černé mraky za oknem, které se kupily a vše okolo chřadlo, usychalo. "My zůstat a pomoct. Tady doma." Rozhodl hlavní skřet a vrátili se do sklepních prostor. "Flíčku nemůžu tě dál chránit." Drncnul do mě a hlavu si položil na klín. Zlehka jsem ho hladila. Uklidňovalo mě to a dodalo trochu odvahy. "Děkuji ti." Jen spokojeně zavrněl a zůstal stočený okolo křesílka a chránil mě. "Flí fli." Spokojeně ležel a nehodlal se hnout. Jsou jako moje rodina. Pomyšlení

Trochu jsem se unavila, ale stejně se mi povedlo dopsat tuhle část. Co se bude dít v Pekle? Darius, Adra a Amor stojí před jejich branou. Zaza má potíže. Zachraň můj osud 36.díl "Darku není ti nic?" Dívala jsem se jak sebou škubnul. Ruku si tiskl na hrudi a díval se do země. Jen zavrtěl hlavou a šel dál za mnou a Amorem. Každou zatáčku, kterou jsme prošli a dostávali se blíž k domu byl divnější. Něco mi nesedělo a začínala jsem si dělat starosti. Konečně se nám podařilo dorazit k domu na okraji zbořeniště. Amor sundal vak a rovnou si sedl na verandě jak byl unavený. "Už jste tady?" Vítal nás Darius a za ním se krčila Zaza se džbánem vody v rukou. "My nemáme hlad ani žízeň, ale děkujeme." Odmítla slušně Adra a sedla si do stínu vedle Darka. "Opravdu ti nic není?" Poodsedl a otočil se k nám zády. "Není! Nestarej se o mě!" Jen se o něj bojím. Z pod víčka mi ukápla slza a vpila se do vyschlé země, kde vyrostla květina. Potřebovala jsem se u

Manželem proti své vůli!! 11.díl Posledně se koště obětovalo, aby se čarodějnice Laja mohla vrátit zpátky do světa. Nakonec jí z temnoty dostal Deris a snažil se na ní dohlídnout. Přes všechny nástrahy se mu to podařilo, ale vyčerpáním usnul. V tomhle bodě se Laja probouzí a vidí vedle sebe ležet Derise. Jejich řetěz i náramek se opravil a opět je spoutal k sobě. Co se bude dít dál ? Opravdu ležel vedle a držel mou ruku. Deris vypadal tak klidně a spokojeně, ale já věděla, že to musím udělat. Jen jednou se chci podívat do jeho očí a vidět tam svůj odraz. Nadešel čas. Pohladila jsem jeho tvář a trochu se pohnul. Zachvěla se jeho víčka a pomalu se díval na svět. Otočil hlavu a střetli jsme se pohledem. "Děkuji a sbohem." Chtěl něco říct, ale já ho nenechala. Nedokázala bych se dívat jak trpí. Jedno lusknutí prstů a vše se zrušilo a u Derise vymazalo. Derise se mi podařilo poslat domů, aniž by se mu něco stalo. Pouto prasklo a náramek se rozpadl. Papír se smlouvou se vzňal a k