POVÍDKYODKAT

Tohle mi dalo zabrat. Prakticky se s tím píšu několik dní a nemohla jsem se pohnout. To je tak, když po x té chytím rýmu od synovce. Doufám, že ve škole tolik bacilů nebude :D protože to co natahal ze školky, kterou jde ještě následující týden za to by si už zasloužil metál :D Povídka obsahuje nudný díl s kopou chyb, tak pěkné čtení z Iriánu  nebo vlastně Nariánu :D

Ahojte jedná se o aktualizaci s příhodným číslem 13. Právě byla nahrána v Německu a my se jí dočkáme za den či dva. Podle toho, jak bude fungovat, aby se zase něco nepodělalo :D  LEGENDÁRNÍ PODZEMKO:

 Je tomu řada let co jsem čmárala tužkou a při přechodu na tento blog se obrázky nepřenesly, takže jsem je vyhrabala na půdě ze skříně :D jsou jenom focené, už jsem to neskenovala. Ono stejně tiskárna stagnuje :D takže  je to zbytečné. Asi to tedy bude v horší kvalitě.  Pokud se ptáte na povídku, tak ta momentálně není. Máme hodně práce venku na zahradě. Budu se snažit něco přidat v týdnu a občas se tu ukáže ještě pár větších draků nejen mláďata a pak pár neurčitých obrázku. Nevím zda budu v budoucnu ještě něco kreslit, ale o ty staré se podělím. Je to stejně jen čmárání, které mi nikdy nešlo. Mám rozpracovaný první díl nové povídky a možná k tomu složím i nějakou tu básnickou větu. To je zatím vše. 

  Změny na pracovišti!!! U Patrika: „Přesně tohle bych od vás potřeboval. Myslíte, že na ten úkol budete stačit?“ Otočím se k oknu a pozoruji, jak slunce stoupá stále víš když souhlasila s podmínkami. „Ano pane Weste.“  Možná, že to dneškem právě končí. Stále jsem byl trochu ovlivněný rozhodnutím, které jsem udělal. Je to správné? Podvědomě si to myslím, i když jsem pořád trochu proti. Možná bych neměl zasahovat do jejich soukromí, jenže to úzce souviselo se vším v práci. Pěstí bouchnu do stolu, když se zrovna ozve klepání na dveře. „Vstupte.“