POVÍDKYODKAT

Zachraň můj osud 37.díl Brána nebes se pomalu otevřela, ale my jsme se rozhodli vejít do té druhé. Plameny na bráně se zvětšily a šlehaly, až na kliku, která se rozpálila. "Dariusi tohle je moje parketa." Amor mě odstrčil stranou a vytáhl něco ze svého vaku. Dveře se se skřípotem pomalu začaly otvírat. "Rychle dovnitř, než se to zavře. Dlouho to neudržím." Adra proklouzla jako poslední a rovnou se zabouchly. "Nejsme tady vítání." Podotkla Adra a šla přímo hlavní cestou. Bylo jí jedno, kdo všechno nás uvidí. Tolik pekelníků vstalo ze svých pelechů a dívali se, kdo jim to tam leze bez pozvání. Chtěli zaútočit, ale nesměli. Přešli jsme bez větších problému a jejich vrčení bylo slyšet do další části pekelných chodeb. Tam nebyl skoro nikdo. Adra mířila ke kráteru, který musíme obejít, abychom se dostali, až k vládci pekla. "Jsem si jistá, že to bylo tudy. Pořád napravo. Dark mi to prozradil, pro případ, že bych chtěla přijít na návštěvu." Amor se snaž

Škola pro chytráky 43.díl Někdo se přibližoval a já věděl, že se musím rozhodnout. Ohlédl jsem se, ale ulice byla prázdná, jen klapot bot se ozýval čím dál blíž. Musím se dostat pryč. Zariskovat a vyhrát nebo se nechat chytit. Moje moc mi byla k ničemu stejně tak jako rychlost, kterou nemůžu použít jinak bych překročil limit a stal se snadnou kořistí. Podařilo se mi přeběhnout silnici na druhou stranu bez povšimnutí. Spoře osvětlený chodník mi nahrával do karet. Zmizet ve tmě a vypařit se mimo město. Zastavil jsem u křižovatky, ale to sem neměl dělat. "Stůj." Zařval někdo pár kroků za mnou. Plížil se a pronásledoval. Nehodlal mě nechat jít tak snadno. Nemám na vybranou. Na hlavu jsem si hodil kapuci a skryl obličej. Nikdo si nesmí pamatovat mou tvář, aby nás nenašli. Podařilo se mi obnovit sílu, která zrychluje pohyb a vyrazil co nejrychleji to šlo. Kličkování v postraních uličkách a schovávání na každém rohu. Začínal jsem být unavený. Celé tělo brnělo a zpomalovalo. Konečně

Manželem proti své vůli 13.díl Vchod do jeskyně byl na dohled. Stačilo se tam jen dostat. Flí přidal a okolo se spustily všechny obraná kouzla a skryté pasti. Než jsme se vyhnuli letícím šípům z druhé strany na nás byla hozená síť. Můj kouzelný štít a Flíčkova síla se nedala jen tak porazit. Vše se nám vyhnulo a spadlo do propasti. Nakonec se nám podařilo dostat se, až k vchodu a vletět dovnitř přímo k nohám černokněžníka Fouse. "Ty máš, ale odvahu." Rozezněla se po všech stranách ozvěna., až to rachotilo. Ani jsem se na něj nepodívala a hledala Derise. " Kde je? Kam si ho ukryl?" Měla jsem na jazyku mnohem silnější slova, ale nechci, aby mu ublížil. "Zapomeň na něj. To já se stanu tvým pravým manželem. Naše kouzla se rovnají a spolu budeme nejsilnější. Ovládneme svět." Vypadlo z Fouse a ještě se mi snažil lichotit. "To bych raději zemřela." Stejně se to brzo stane pomyslela jsem si a snažila se získat to co mi patřilo. "Derisi." "