POVÍDKYODKAT

Jak jsem slíbila tak vkládám trochu něco vánočního, ale i na motiv Naruto a Sasuke nevím jak to budete vnímat. V této básničce jsem vyjádřila svoje pocity během vánočních svátků, kdy by měla být okolo pohoda. Jen to tak vždycky není jak se zdá. Je toho moc někdy až příliš. V tomto roce 2013 se toho událo opravdu, až nad hlavu a já jen doufám, že se to časem zlepší. Nestojí to za nic, i když tu svítá lepší rok nečekejte nic převratného. Psát budu i nadále což doufám vás Mé čtenáře potěší a určitě dokončím rozepsané povídky a v této době pro vás chystám i nové. Čtete je vůbec rádi nebo je moje psaní, až tak hrozné ? Ráda bych do konce roku znala odpověď jestli se ty mé vymyšlené příběhy dají aspoň trochu číst. Tohle vědět, by byl dárek od vás pro mě. Víte někdy to prostě potřebuju vědět, abych se ujistila, že můj koníček taky někdo ocení. Děkuji za jakékoliv vyjádření do komentů a všem přeji kouzelný zbytek roku a začátek snad něčeho lepšího. Básnička nese název Čas Vánoc pro Naruta a Sa

Konec této povídky! Poslední díl konečně dopsán tak ať se líbí, až do poslední větičky a chtěla jsem se zeptat zda mám napsat druhou řadu k této povídce ? Záleží jen na vás a vaší reakci jestli napíšu pokračování nebo ne. Děkuji za komenty a vyjádření na druhou řadu. Zásahová jednotka odvezla všechny z prostor muzea, ale ještě jeden jejich kolega se tam zdržel. Měl totiž za úkol dostat za mříže hlavního cvoka, který byl hledaný ještě ve dvouch státech. "Ani mě nenapadne ty sprostej zrádče. Jak se ti povedlo mě takhle obalamutit?" Danzou nevěřil, že jeden z jeho oblíbenců je vlastně veš v kožichu. "Kdy si nás vlastně zradil?" Kladl další otázky. Naruto si sundal svou masku klauna a podíval se Danzouovi do očí. "Od samého začátku." Řekl vítězoslavně a z kapsy vytáhl želízka a začal s nimi točit na prstě. "Past sklapla je na čase, aby ses přidal k ostatním." Naruto přišel blíž, aby ho mohl zatknout, ale už by měl vědět, že Danzou se tak snadno nevzd

Jedna taková krátka ani nevím jestli je dobré jí sem dávat, ale zas když už sem se s tim psala tak tady ji maté :D Tentokrát to nechám cele vidět, ale běda jak tu nebude žádný koment :D Připravuji pro vás další odkazy na doramu doufám, že se na to někdo kukne .) Toulám se v tmách, světlo v tunelu nevidím, jsem pořád sám, jen Kyuubiho občas ucítím, někdy si připadám, že hlavu svou ztrácím, občas se ptám sám sebe, kam se to vlastně vracím. Nemám kam bych se vrátit chtěl, asi by bylo lepší kdybych vymizel. Toulám se na dně propasti, kamaráda už nehledám. Už se jen potácím, zase jsem zůstal sám.

Bylo už dost pozdě, ale nechtělo se mi moc spát. Něco mi našeptávalo, že dnešní noc bude jiná, něčím opředená. Podíval jsem se z okna. Hvězdy na nebi svítily tak jasně jako ještě nikdy předtím a měsíční paprsky se táhly, až na mou postel. Zvláštní pomyslel jsem si a snažil se zavřít oči a spát, ale svit hvězd a měsíce mi to nedovolovali. V tu samou chvíli jsem věděl, že se musím podívat ven. Rychle jsem vstal a běžel k oknu. Nad mým domem proletěla nějaká hvězda. Netušil, že zrovna tahle plnila každé přání. Stalo se přesně to, na co se v myšlenkách zaměřil. Hvězda přáni ho ukolébala ke spánku a přenesla na místo, které si vysnil. Nevěděl kolik je hodin, ale začal se probouzet a cítil, že je mu zima. Přišlo mu to divné, když doteď bylo v pokoji příjemné teplo. Nechtělo se mu otevřít oči, ale musel přece zjistit co se stalo. Rozhlédl se kolem sebe a s otevřenou pusou dokořán civět na les. Místo v posteli ležel na smrkových větvičkách a všude okolo byli hromady sněhu. Vyškrábal se na nohy

Suri zůstala stále připravená nehodlala dát protivníkovy ani vteřinu nepozornosti navíc. Její oči se zadívaly do křoví odkud pomalu vylézal mladík podobný Manuovi. Jeho vlasy byli trochu víc rozhrabané asi jako vrabčí hnízdo a tvář působila dost nadřazeně. V tričku a černých ošuntělých kalhotách vypadal trochu pohuble. Oči byli medové barvy a upíraly se na Manua. Jeho pohled byl plný nepřátelství a opovržení. "Za všechno co se mi stalo můžeš ty." Ukázal prstem na Manua a odplivl na zem jako by se koukal na odpad. Tolik věnovala pozornost Xanuovi, že se zapoměla soustředit co se dělo okolo. Suri si myslela, že na poslední chvíli nestihne zablokovat připravenou techniku. Úplně jí ten dědula překvapil. Tak neslyšitelně došel až k nám. Naštěstí jí do přípravy scházela asi minuta než by se celá připravila na vypuštění tolika chakry. Uvolnila svůj postoj a vyčkávala. V podstatě se v tuhle dobu nedalo nic jiného dělat. Pozorovala přibližujícího se starce zahaleného v kápy. Byl to te

Tohle je předposlední díl snad se vám to bude líbit, až do konce. Téééda jestli to někdo čte .) Dá někdo komentík? Doufám, že se pár lidí najde :) Oči se mi rozšířily hrůzou a myslela jsem, že se zblázním. Lebka se pohupovala na vychrtlém těle a přibližovala se stále blíž a blíž. Na posledním kroku se postava začala bortit. Danzou se snažil přilévat víc krve, ale bylo to marné. Démon se rozložil na prach, který poletoval ve vzduchu. "Teď je naše chvíle." Houkl na Sakuru klaun a běžel k jedné z chodeb. Rychle ho následovala, aby jí nikde nezmizel, když to viděli ostatní rozutekli se, protože démon se zmocnil Danzou a táhl ho sebou do pekla. Zatím si nikdo nevšiml, že Sakura a jeden člen sekty zmizeli kdesi v neprozkoumaných chodbách kam se nikdo neodvážil, protože hrozil sesuv budovy. Sasuke ležel opřený o zeď a mělce oddechoval, už neměl energii na nic. Rána na hlavě stále krvácela a před očima se mu míhali mžitky. Najednou uslyšel křičet Sakuru svoje jméno. "Sasuke pomo

Přeju všem pěkné adventní neděle. Jednu už máme za sebou a za pár dnů nás čeká další. Taky jste vyráběli věnec doma? Jestli jo tak určitě dopadl na výbornou letos máme fialové mašle a bíle svíčky vypadá opravdu hezky. Dokonce je hezčí než loňský :D Škoda, že vám ho nemůžu vyfotit, protože nemam kabel k telefonu takže nic. A co vy? Už se těšíte na Vánoce? Já hlavně kvůli tomu, že budu doma .) Snad si užiju trochu klidu .) Během zítřejšího večera možná přidám další díl povídky .) Záhada rozluštěná už zbývají poslední dva díly. Povídka je dávno dopsaná a budu se soustředit na ukončení další. Teď jdu probrat seznam SB už jsem to měla mít přetříděné včera :D První svíce už plápolá, čekám až mě duch vánoc zavolá, mezitím vosk na stůl skapává, jemný vítr pro dnešek svíci sfoukává. To je ode mě vše doufám, že sem občas zavítáte :) Komenty mě potěší :)

Moje oblíbená povídka :) Prosím komenty a vecer se vrhnu na změnu SB :) pak si to zkontrolujte :D abych na nikoho nezapomela :) Levá noha, pravá noha říkal si Sasuke a šel pořád dopředu a nechtěl se zastavit ani na okamžik, když věděl, že zbývá posledních pár minut a on tady skoro blouzní a snaží se najít Sakuru. Před očima začínal vidět mžitky a co krok o něco zakopl, jak nedokázal zvedat nohy a jen se tak sunul. Síly docházely a on nevěděl jestli zvládne pohnout třeba jen rukou, jak měl otupělí mozek a začínal usínat ve stoje, až se musel opřít o zeď, aby se rovnou neporoučel k zemi. Na omítce nechal otisk od krvavé rány na hlavě. Sesunul se a zůstal sedět v nějaké tmavé chodbě, vyčerpán a neschopen pohybu. Pak už si nepamatoval nic jen jak ztratil vědomí a zahalila ho tma. "Postavte nádoby na svá místa! Hlavně opatrně." Říkal Danzou čtyřem vybraným oblíbencům a pozoroval každý jejich krok. Jestli něco rozflákají tak je vlastnoručně uškrtím holýma rukama to ti přísahám Sata