POVÍDKYODKAT

Manu trochu přibrzdil, aby si ho nikdo nestihl všimnout a zkusmo hodil pár kunaiu, které proletěly kolem medvěda a zapíchly se do dřevěných vrat. Něco okolo medvěda povolilo a on se rozhlédl na napáchanou škodu. Chvíli postál na místě a větřil ve vzduchu, když nalezl co hledal okamžitě se vydal vpřed, až zem při jeho prvním kroku zaduněla. Ohromnou tlapou rozbrázdil hlínu pod nohama a nechal v ní otisk svých stop. Manu se skrýval kousek od místa kam měl medvěd namířeno a tak v klidu čekal. Takhle rozzuřeného jsem ho dávno neviděl říkal si pro sebe Manu a pozoroval porost kousek od sebe, když zpozoroval mírný pohyb vydal se kupředu. Snažil se našlapovat takřka neslyšně a taky si musel dávat pozor na medvěda, který se blížil z druhé strany. Jiný ninjové už by vzali nohy na ramena, ale tyhle stálí na svých místech a bylo jim jedno, že se na ně chystá naštvaný medvěd. Manuovi to přišlo zvláštní jinak nad tím moc nedumal a raděj se připravoval na svůj útok. Někdo u brány zařval bolestí. &qu

Naruto si stoupl kousek stranou od zamřížované klece a opatrně natáhl ruku s kousky masa. Puma zavětřila potravu a okamžitě vystartovala. Zasekla se o mříž a tlapou se snažila dostat co nejblíže na pohupující se kousek masa v Narutových prstech. Najednou vytasila drápy a málem se trefila. Naruto včas o kousek ucukl. Dobře věděl, že je natolik inteligentní, aby pochopila co po ní chce. Chvíli se tvářila nabroušeně a vztekle, ale pak si to rozmyslela. Couvla trochu dozadu a poslušně si sedla a jen tiše předla. Naruto věděl, že poslechne a tak bez obav natáhl ruku skrz mříže. Puma maso očichala a opatrně si ho vzala a žužlala v tlamě, když sousto spolkla vypadala spokojenější. Kakashi nestačil zírat jak rychle se Narutovi povedlo zkrotit takhle silné zvíře. Pokud se bude opravdu snažit tak bude mít nepřemožitelnou obranu proti všem možným útokům a navíc je v něm oheň. Silný protivník nechtěl bych ho mít za nepřítele zauvažoval Kakashi a byl rád, že jsou jeho nástupci. Přes noc zvířata zes

Trochu divná básnička teda aspoň podle mě. Pokud se mi bude chtít tak navečer sem hodim nějake anime. Zítra se podívám na vycházející slunce, snad je ještě nějaká šance, jak dostat tě do mého srdce, podlehni mému stylu tance. Pozdrav se semnou, nehledej v tom soucit, nebudu se s tebou, tímhle tancem loučit, ze svých chyb bych se měla poučit, i když se to nelze naučit. Vzpomeň si jaká to byla nádhera, když jsme se na parketu točili dokola, pak se projevila velká únava a došlo na slova pravdivá

Tohle jsem napsala teď navečer snad to není až taková blbost, ale nevěděla jsem co mám dnes přidat taková narychlo sepsana kraťoučká jednorázovka. Už je to dlouho co jsem viděl denní světlo naposledy v době kdy jsem zachránil malého brášku. Přešlapoval jsem v jeskyni a snažil se nějak zabavit. Samota společně s tmou byly jediné, které mě obklopovaly. Občas jsem se zastavil a zíral na vytesané zdi. Z dlouhé chvíle jsem lusknutím prstů podpaloval a znovu zhasínal pochodeň umístěnou v temném rohu skalní jeskyně. Bylo to moje tajemství. Oheň byl mou mocí a bráška ovládal led. Byl moje spása pokud jsem se příliš rozpálil, ale na horu to nemělo učinek jako by byla chráněna kouzlem proti mé moci. Nemělo cenu přemýšlet, protože můj osud byl předem určený ode dne kdy chtěl unést mého malého brášku, ale já to nedovolil a šel s ním místo něj. Navždy uzavřen v podzemí, aniž bych se podíval ven. Tohle si dobře pamatuju byli to poslední slova stínového čaroděje. Čím jsem mu ublížil, že mě tak krutě

Tak tady je další ještě pár dílu a bude konec. Uzlík se pomalu rozšmodrchává a nebo se ještě víc zamotal než na začátku. "Sakuro." Špitl jsem kousek od ní a snažil se působit dojmem, že mě nic absolutně nezajímá mimo kontrolování znaku na podlaze, který tam před chvílí nakreslili dva členové. Chtěla se otočit a podívat se kdo na ní mluví, ale stihl jsem ještě špitnout. "Ne, zůstaň jak si, aby neměli podezření." Jen zlehka přikývla a já věděl, že si dá větší pozor, abych si s ní mohl promluvit, pod maskou nebylo vidět, že něco říkám, ale horší bylo vymyslet jak mi bude odpovídat. Vyřešila to během chvíle, tím že přešlápla za symbol a přikývla a pak ho přešlápla zpátky a zavrtěla rukou. Opravdu se vyzná, pomyslel jsem si a snažil se ji potichu vysvětlovat co jí hrozí pokud zůstane déle než je nutné. Docela dost rychle chápala co mám v plánu a se vším souhlasila, až na to, že jsem se dozvěděl dost důležitou informaci. Někdo jí od samého začátku pomáhá, aby se dostala p

Dneska jsem trochu hrabala ve skříni a našla původní básničku, kterou jsem napsala pro Ryu :D Svět co je temnotou zakrytý, tam ve stínu se blíží nemrtví, co pohřbívají do rakví, všechno trestají rozsudkem zabití. Svět co odsuzuje první zločin, kdo vstoupí do těchto nevytaných končin, jen ten kdo není mazánek mamčin, srovná se s realitou ve stínu a spáchá zločin. Svět kam se nesmí chodit, jen zlo tam může plodit, nikoho nebude za ručičku vodit, každého můžeme z útesu schodit. Jen silná vůle přežije, pravý blázinec zažije.

Doma : Crrr, crrrr zvonil telefon doma u Naruta a Sasukeho, ale mimo psa nebyl nikdo doma. Sora se zvednul ze svého pelechu a začal výt, protože ho zvonění telefonu dost znervózňovalo. U sousedu se rozsvítili světla, ale když zjistili, že Sora štěká a vije opět si šli lehnout. Už věděli, že někdy takhle vyvádí a tak si prostě vzali špunty do uši a šli spát. Telefon přestal vyzvánět a Sora se trochu uklidnil a odťapkal do svého pelechu a tam se stočil do klubíčka. V nemocnici: Doktor v ordinaci přešlapoval a uvažoval, jestli nezavolá policii, když to doma nikdo nebere, ale nakonec si to rozmyslel a zavolal kolegu jestli by za něj nemohl vzít službu. Hodil plášť na háček a upaloval ke svému autu. Rychle nastartoval a jel přímo do domu Hatakeho, aby se přesvědčil jestli jsou chlapci v pořádku, i kdyby měl vzbudit celou ulici musejí mu otevřít. Doktor : Jednou to slíbil a on sliby vždycky plnil. Odbočil na příjezdovou cestu, světla osvětlila celý tmavý dům. V okolí ticho a klid, jen občasn

Trošku starší básnička a kukněte na mou anketu ráda bych věděla váš názor děkuji :) Bloudím v sněhu, bloudím v blátě. Proč už dávno nelíbám tě? Kde se stala chyba, proč jsem lichá? Asi jsem až příliš tichá. Kde vzít sílu, odvahu křičet. Chci tě, miluji tě! Nemám zdání co mi brání, nějaké kouzlo mě snad chrání, však neklame mě zdání, to nejsou pro mě páni. Nejsem asi jediná, co samotu proklíná, na krásné časy se vzpomíná, u skládání domina a kojení mimina.

Pozor v rubrikách jsem nastavila novou anketu tak prosím, když sem vlezete ťukněte svůj názor děkuji :) Už se těšíte, že jo :D Já teda nevím ty díly mě příjdou čím dál nudnejší a co vám ? :D Teď mám dost velký výpadek se psaním musíte mě dokopat, abych zas něco sepsala nebo se dalších dílků nedočkáte. Mám sem přidat i jiné anime Online nebo ke stažení ? Klidně se vyjádřete na povídku a to ostatní do komentů. Je čas přestat kecat a dát sem dílek ťuk dolů :D Než se stihly zeptat na jeho jméno všude se začali řinout ninjové Tajemné vesnice. Každý se po Mauy, Lise a Suri otáčel jakoby i od nich někdo čekal pomoc. Po chvíli byl vyhlášen poplach nejvyššího stupně. To dodalo patřičnou vážnost a všichni se vydali ven k hlavní bráně. Jejich doprovod se okamžitě vzdálil, protože byl povolán taktéž na obranu vesnice před nepřáteli a nechal je stát před jejich pokojem. Holky osaměly. Z točité chodby k nim doléhaly něčí kroky a tak se připravily k boji. Sice zůstaly beze zbraní, ale to jim nevadilo

AHOJTEEE :D Právě jsem si stáhla Naruto film 6 : ROAD TO NINJA se těším až se na to zítra kouknu kdo by si to chtěl pustit online nebo stáhnout tak oba odkazy jsou na blogu Naruto-online.blog.cz stačí na to jen kliknout :) ať nezdržuju tady je další díl a chci komenty šupky číst nebo přestanu psát :D Manda: Ty a Kakashi to je jediné co tě zajímá, ale já chci mít pod kontrolou celý svět proto jsem tu bránu otevřela a nikdo jí nedokáže zavřít. Orochima: Co bude se mnou? Manda si odfrkla z nozder a položila hlavu na své svinuté tělo pokryté silnými pláty, které jsou tvrdší něž ocel. Orochimaru stál na místě a čekal. Na co vlastně, když Manda zavřela oči a usnula. Víc už se nedozvěděl a po pravdě ani víc vědět nemusel. Karty byli rozdány a on měl zatím v ruce černého Petra. Čas ukáže komu nakonec zůstane v rukou, až se všechny karty odkryjí. Ve sklepení u Kakashiho: "To lechtá nech toho no tak chi chi. Sasuke sundej to ze mě nebo mě ulechtá k smrti." Řehňal se Naruto, když po ně

Pro ejmi Předem se omlouvám, ale nic lepšího mě nenapadlo snad pochopíte. Slova : Láska,štěstí zdraví Začíná to vždycky láskou, zakryješ si oči černou páskou. Chtěla bych s tebou z jednoho poháru pít, ve zdraví v pěkném domku žít, abych se svou láskou mohla být, trnitou cestou musím jít. Trnitá cesta je teď přede mnou, před zlem budu chránit lásku svou, klidně projdu ohněm, jen nechci jít tmou, stejně mě plameny do pekla zvou. Neuhnu stranou, prostě jsem s tebou, první společný krok uděláme levou, štěstí je fuč, prostě mě od tebe pryč vedou, bylo to sázka, cesty nás zase dohromady svedou. Tak někdy na viděnou.

Času je trochu míň, ale na psaní si vždycky čas najdu. Jde o to, že bych sem rada hodila recenzi na novou povídku a brzo i první dílek, ale s takovouhle aktivitou a navštěvnosti se mi moc nechce. Má to pár háčku. Snad se mi povede to tu zase rozběhnout. Za prvé bych se chtěla omluvit SB-čkam zas nechodim každý den. Většinou jednou za dva dny mám pořád problémy tak se nezlobte, že nekomentuju hned co něco vyjde u vás na blogu. Vždycky pak okomentim a prohlédnu vše co jste přidali :). Dále jsem chtěla probrat vaši aktivitu u mě. Taky to není žádná sláva v dnešní době se hodně pozastavuje a nebo to rovnou mažete což mě hrozně mrzy už nemám moc SB, která jsou aktivní viz komenty ( asi čtyři lidi). Nebojte se po sobě zanechat koment jediné co tím provedete bude moje větší aktivita a častější přidávání povídek. Když nemám pro koho psát tak je jedno jak čas utíká.

Ještě víc mi zmáčkl rameno a sevření prstů drželo jako ve svěráku, kdybych chtěla opožděně utéct nehnula bych se ani o krok. Moje tělo bylo napjaté v očekávání co bude dál. Další přistoupili blíž a začali si mě prohlížet jako na nějakém trhu otroků. Nijak nedali znát svoje emoce a maska nic neodkrývala, abych věděla jestli se smějí a nebo mračí. Stanu se tedy jednou z nich a nebo mě upečou na rožni jako hlavní chod? "Vítej v naší partě!" Ozval se ten co mě držel a ostatní jen sborově přikývli, docela dost mě to šokovalo, ale rychle jsem ten svůj přiblblý výraz zamaskoval úsměvem tak sladkým, až se mi zdálo, že se začínají masky roztékat. Doufám, že si je sundají, abych je později mohla identifikovat, ale tak se nestalo. Pořád na mě civěly oči s dírek v maskách a jejich vůdce co stál na vyvýšenině někam zmizel. Kdy odešel? Ještě před par vteřinami tam stál a shlížel na mě jako vlk na ovci. Další členové mě odvedli k nějakému oltáři a podali mi stejné roucho, které měli na sobě

Konečně mě napadla jedna debilní básnička na slova co mi napsal Ty :D takže doufám, že se bude líbit a ejmi tobe ji stvořím snad zítra :) dneska už bych to nestihla :) snad ti nevadí si počkat :) Pro Ty :D SLOVA : Křik, pomoc, tma Nikdo nepřichází, i když hvězdy záři, i ten šašek na svobodě se blbě tváří, náladu mi to nepřetváří, kolik je to dnů, už neznám stáří. Sám si tu ve tmě žiju, jen čistou vodu piju, o samotě na měsíc vyju. Pomoci se snad nikdy nedočkám. Jakou šanci stihnou fotbal mám? Dobře už se znám, prostě zase nestíhám.

Po delší době je tu další dílek co sem měla poslat už dřív, ale nemám teď na psaní moc náladu. Jen co se mi bude trochu chtít pošlu další příjemné počtení. Děti se víc přikrčili, protože nad nimi stál jeden z hlídačů a svítil na ně baterkou. To světlo je úplně oslepilo. Nevěděli jestli mají utéct a nebo zůstat na místě, jejich rozhodnutí ovlivnilo zhasnutí baterky. Naruto vyskočil z díry a vrhnul se na hlídače. Sasuke pomalu oddechoval a mávnul na děti, aby se běžely schovat. Kiba je odvedl dost daleko od rvačky a postaral se i o Sasukeho, kterému pomohl vylézt z úkrytu. Pak se poohlédl po baterce a když jí konečně nahmatal posvítil kamsi do tmy. Světlo ozařovalo kus louky s prolézačkami a mezi nimi se prali Naruto a hlídač. Bylo těžké odhadnout kdo má na vrch. Chvíli to vypadalo, že hlídač vyhraje, ale hned na to ho Naruto srazil levačkou k zemi a ten mu podtrhnul nohy. Váleli se na sobě a snažili se kopnout a nebo praštit toho druhého. Chvíli se kutáleli, až zchodili jednu prolézačku