POVÍDKYODKAT

Manželem proti své vůli 17.díl Byl tak akorát čas na sběr několika hlavních bylin na lektvary. Proti bolestem a špatným snům. Na pomoc při horečce a několik dalších, ale ty pokvetou ještě několik nocí. Cesta mi pěkně uběhla a Flíček dávno uletěl na svůj pravidelný lov. Byla jsem sama a opatrně našlapovala v temném lese. Sem tam vykouknul pár zvědavých žlutých očí. Noční drobotina byla vzhůru a hlídala spánek, těch co v poklidu doupat spali. Poznali mě po čuchu a místo, aby zaútočili dál zůstali v tmách. Ještě pár kroku a budu mít výhled na celou stráň. Stačilo si to jen představit a louka se ozářila jemným světlem, který neublíží bylinkám a nezničí jejich moc. Šátek jsem si přehodila na větev starého dubu a sundala nůši. V ní bylo několik menších košíčků. Každá květina musela mít svůj, aby se nesmíchal pyl a naopak, než aby pomohly, škodily by. Nejmenší košík a do něj dám tu nejhorší práci. Malé drobné zvonečky. V okolní trávě sotva postřehnutelné. Kdybych sbírala něco jiného rovnou by

Škola pro chytráky 45.díl Medvědí duch šel po čichu a já ho slepě následoval. Další kamery na každém rohu, než jsme odešli všechno jsme tam zničili. Nikdo nezaznamená náš pohyb, ani to jak se nám podařilo dostat dovnitř. Propojené místnosti zeli prázdnotou. Vybavení bylo starší a chátralo stejně tak jako kdysi krásný zámeček. Medvěd najednou zatočil. Něco zacítil. "Počkej. Kdyby mě chytili nic neděl do doby, než ti řeknu. Pokud na mě budou dělat testy musí to vypadat, že jsem normální." Ano přesně to chci udělat. "Zpochybním první testy, který mi udělali a tím je zmatu." Otec je tady. Zahrabal se do podzemí a zkoumá jak někoho zmutovat. Doufám, že Hiro neudělal nějakou blbost. Jsme brachové. Je skoro stejně chytrý jako já, jen se tím tak nechlubí, takže musí být v pořádku stejně tak Akina. Potřeboval jsem si vyčistit hlavu, než se posunu o patro níž. Schody vedoucí do sklepa končili u výtahu. Čekal jsem nějaký opatření, ale krom kamery se nemusel zadávat žádný kód

Zachraň můj osud 41.díl "Buch buch.. buch buch." Dark zalapal po dechu. Pomalu udělal krok. Pak další, až se dostal k tajné polici. Natáhl ruku a pohladil sklo, ve kterém bylo jeho srdce. Tlouklo jako splašené. "Pomůžu ti." Opatrně jsem sundala největší poklad. Bylo smutné dívat se na Darka. Chtěl ho, ale nemohl ho mít. V levé ruce jsem svírala srdce a v té pravé svou lásku. "Musíme se dostat pryč." Zpátky to nebude tak jednoduché jako se dostat sem. Podvědomě jsem to věděla, ale nechci si to připustit. Darius a Amor dorazili jako první k místu, kde předtím bylo schodiště. "Někde tu musí být nějaký mechanismus." Amor koukal z leva doprava a hledal. Opadané zdivo a vlhko. Čas se krátil. Darius stál opodál a jen sledoval naši marnou snahu. "Radil bych ti, aby se tam podívala Adra. Přeci jen je dnes její šťastný den." To bylo jediné co řekl za celou dobu co mi daroval štěstí. "Podržíš ho?" Podávala mi Darkovo srdce. "Asi to

Se dívim, že už je to 40. díl tak pokračuju opět v pekle. Adra se dala dobrovolně mučit. Amor a Darius pomůžou kde můžou. Podaří se jim zachránit Darka? A co jeho srdce? Zachraň můj osud 40.díl "Dariusi ona neví co dělá. Musíme jí zastavit dřív, než bude pozdě!" Amor popadl poslední lahvičku. Čirá tekutina svítila v té tmě jako diamant. "Co máš v plánu Amore?" Se zájmem se Darius díval na jiskřivou lahvičku. Pán pekla zbystřil. "Co mi s tím chcete udělat? Cha cha." Smál se. Vlasy vstávaly hrůzou. Zlověstný a hnusný skřek se odrazil od stěn. "Teď!" Amor mrštil lahvičku a místností prolétla neuvěřitelná záře. "To mi zaplatíte!!" Bylo slyšet za námi. "Co to bylo?" Amor se ušklíbnul. "I posel lásky umí být pomstychtivý. Dostal co si zasloužil." Nezůstal jsem pozadu a následoval Amora na protější stranu. Chodba se zviditelnila. Na zdech byli rýhy od nehtů a krvavé mapy. Pak byla téměř černá chodba. Vypadala jako když nem