Zachraň můj osud 36.díl
Trochu jsem se unavila, ale stejně se mi povedlo dopsat tuhle část. Co se bude dít v Pekle? Darius, Adra a Amor stojí před jejich branou. Zaza má potíže.
Zachraň můj osud 36.díl
"Darku není ti nic?" Dívala jsem se jak sebou škubnul. Ruku si tiskl na hrudi a díval se do země. Jen zavrtěl hlavou a šel dál za mnou a Amorem. Každou zatáčku, kterou jsme prošli a dostávali se blíž k domu byl divnější. Něco mi nesedělo a začínala jsem si dělat starosti. Konečně se nám podařilo dorazit k domu na okraji zbořeniště.
Amor sundal vak a rovnou si sedl na verandě jak byl unavený. "Už jste tady?" Vítal nás Darius a za ním se krčila Zaza se džbánem vody v rukou. "My nemáme hlad ani žízeň, ale děkujeme." Odmítla slušně Adra a sedla si do stínu vedle Darka. "Opravdu ti nic není?" Poodsedl a otočil se k nám zády. "Není! Nestarej se o mě!" Jen se o něj bojím. Z pod víčka mi ukápla slza a vpila se do vyschlé země, kde vyrostla květina. Potřebovala jsem se uklidnit a normálně přemýšlet. Příště vtrhnu do pekla a donutím je vrátit Darkovi jeho lesk. Jak to říkal Darius? Srdce vrátit nedokážu.
Myslela jsem, že to nebude dlouho trvat a vzpomene si, ale dost mě to vyčerpávalo. To on mi dodával sílu poprat se i s peklem a odvézt ho na světlo. "Dariusi můžeš na chvilku?"
"Jistě Adro." Zavedl mě do domu, kde jsme měli klid na rozhovor.
"Co Darkovi udělali? Já se snažím, ale nic nepomáhá." Pohladil mě po ramenní.
"Jeho srdce není tam, kde by mělo být. Napravil jsem dost škod, když mu ho někdo vytrhl." Přikryla jsem si dlaní ústa, abych nevykřikla.
"Oni… nesnáším je!! Peklo teprve pozná co je to pomsta. Nenechám jim ho tam, až splním co jsem slíbila Amorovi vrátím se. Peklo pozná pravou sílu Anděla." Zlomil se mi hlas a Darius mě utěšoval, když vešla Zaza. Omluvně vycouvala z pokoje. V jejích očích se dalo číst jako v otevřené knížce. Měla ráda Dariuse a bála se, abych jí ho neodvedla. Moje andělská aura nebyla tak zřejmá díky tlumícímu účinku, ale i tak jsem na ní seslala uklidňující pocit. Uvolnila se a nechala nás o samotě. "Je skvělá." Zrak upřený na zavřené dveře ve vedlejším pokoji. "Ano. Je to můj anděl." Role se vyměnili. Napadlo mě, že tady je mu lépe a někdo o něj pečuje s láskou jakou si zaslouží. "Chtěli jste pomoc tak vám pomůžu." Amor nakouknul do pokoje. "Nevíte kam se poděl Dark? Sem se otočil a byl pryč." Hlásil nám od dveří. Adra vylítla jako splašená ven před dům. "Nikde není. Kam mohl jít, vždyť to tu nezná." Musíme hledat došlo nám, když jsme uslyšeli něco spadnout v pokoji, kde byla Zaza. "Dojdu se podívat jestli se jí něco nestalo a jdu s váma."
Dům se celý zachvěl, jako by se chystal taky spadnout. Darius vyběhl s vlnícím se pláštěm, který se okolo něj ovinul jako štít. "Ona je pryč! Jsou tam rozházené věci a otevřené okno."
"Jestli ji něco udělá tak ho zabiju!" V očích mu pableskovaly blesky. "Jdu s tebou. Já taky." Adra i Amor si stoupli vedle mě. Amor se přehraboval ve vaku, až našel co hledal. "Adro vypij to, potřebujeme andělskou sílu." Přikývla a hodila to do sebe jako panáka. Okolo nohou se tvořil vír vzduchu, s kterým přicházela zpátky naše moc a aura. Projela celé tělo, až se aktivovala. Okamžitě se ukázaly dvoje křídla. Jedny zlatavé a druhé s kapkou růžové perletě. Chytili Dariuse každý z jedné strany a vzlétli k nebi. Mraky jim ustupovali a okolí se rychle měnilo, až přistáli na rozcestí dvou bran. Jedna ozdobená zlatem a pírky svítila do dálky a druhá černá jako noc. Plameny okolo ní šlehaly do výšky
Komentáře
Okomentovat
Děkuji za komentář :)