Dračí prokletí 14.díl
Dračí prokletí 14. díl Co se to děje? Musím ji zachránit. Svěsil jsem lidské ruce podél těla. Bez křídel se tam nedostanu včas. Zaklení se rozeznělo jeskyní a několikrát se opakovalo. Byl jsem hlupák. Bez ní je mi tady smutno, pusto a prázdno. Král draků měl pravdu. On věděl, proč jí nechávám paměť, i když jsem ji přenesl dost daleko. Chci ji vedle sebe, to je ten pravý důvod. Mina patřila ke mně. Musím ji ochránit a přivést zpátky domů. Bylo mi divně, když jsem takhle uvažoval, ale nějak cítím, že to tak má být. Zrcadlo nazření konečně ukázalo kousek tváře Miny. Spala v temnotě, jen ten rudý pár očí se na ní díval a byl čím dál blíž a blíž. Dnes. Právě dnes nastal okamžik, abych to použil. Přejít do staré jeskyně trvalo jen chvilku. Dostat se nahoru mi pomohl přičarovaný mrak, ale dojít, až nakonec jeskyně bylo o dost těžší. Nastavení pastí a ovládáni mechanismu bylo na dračí velikost a rozpoznávání šupin a barvy očí. V lidské podobě mi dělalo problém jen otevřít ručně bránu. Jakéko...