POVÍDKYODKAT

Řetěz moci Irián 8.díl Byl to vskutku kousek krásného pobřeží dokud se můj zrak nezaměřil na prázdnou osadu na opačné straně. O kus dál to co zbylo z opuštěných domů byli rujny. "Šéfe Rene co se děje?" Ani nevím odkud vylezl, ale důležité bylo, že tu je a hlídá nejbližší okolí. Je to jeden z nejvěrnějších a pravá ruka Deriána. Vychoval ho jako syna, kterého nikdy neměl. "Ariane potřebuju, aby si hlídal jednu ze slečen. Večer opustí farmu." Nemusel jsem víc říkat, aby věděl co dělat. Zakřenil se z radosti, že tu nemusí být na hlídce a provětrá si nohy. Poznat se to dalo tak snadno. "Informuj ostatní pro případ, že by si potřeboval pomoct, ale nech tu nějakou zálohu. Mám divný pocit." Teď se projevila jeho hyperaktivita a skvělá mrštnost těla. Vyskočil do výšky. "Dle rozkazu." Zmizel stejně tak, jak se ukázal. Nebylo pochyb. Jednou bude hlavním strážcem právě on. Zdědí pozici jako opravdoví syn. Pomalu jsem slézal dolů z útesu, když se začínalo smr...

Manželem proti své vůli 30.díl Pár slz dopadlo i na něj a vypálili mu do temnoty díry. Pustil mě a odklidil se stranou lízat si své rány. Pozoroval jsem ho a viděl jak mizí v obláčku páry, která se z něj stávala. Jeho moc byla čím dál menší. Cítil jsem, že mi Laja dodává sílu v podobě svých slz. Možná si to neuvědomovala, ale zachraňovala mě. Zase budu jejím dlužníkem, než nadejde den, kdy mě k sobě pustí a já všecičko splatím. Poslední kapka, která zviditelnila obličej. Moje tělo se vzneslo ještě víš, abych spadl zase na úplné dno. V tomto světě pomalu mizím. Zavřu oči, abych je mohl otevřít jinde. Byl to mžik. Sotva vteřina, kdy se duše spojila s tělem. Jediné na co jsem se zmohl bylo stisknutí Lajiny ruky. Doteď mě držela a chránila před okolním světem. Nereagovala na mou tichou prosbu, aby se odsunula a nechala mě víc nadechnout. Její sevření bylo pevné jako řetěz, který nás vždycky pojil k sobě, až donedávna. Stisknul jsem trochu silněji. Snažil jsem se usmát, ale nešlo to. Otevří...

Se divím, že jsem to zvládla dopsat. To by jste nevěřili jak mě dnes bolí hlava a k tomu plno dalších věcí doma. V týdnu jsem byla tak vyčerpaná, že jsem se ani nepokoušela psát. Mám za sebou kontrolu v nemocnici a vypadá to dobře. Tak se mi aspoň trošku ulevilo. Zachraň můj osud 52.díl "Vítejte na bitevním poli." Z kouta místnosti vylezl sám vládce pekla. Proklouzl zdí jako by nic. Měl příšernou náladu to bylo poznat na první pohled. Hned vedle se zhmotnil i pán nebes, ten se pro změnu usmíval. "Našli jste nás akorát na čas. Hra končí." Místo kde byla šachovnice zelo skoro prázdnotou. Posledních pár otlučených kousků představovalo nás. Jedna z nich byla dána stranou. Její tvar byl absolutně neporušený. "To je obětní figurka." Zavrčel pán pekla, když viděl na co se Amor zaměřil. "Poznal jsi jí? Ta je moje, už od samého začátku mi patří." Amor vzal do rukou figurku a opatrně jí přejel každičký záhyb. Byla to malá kopie Alice. Najednou zmizela, a...