Kouzla a čáry 2.díl

UČENÍ, UČENÍ A UČENÍ

V pokoji Naruta:

Sasuke: Co říkáš té jeho povídačce o mouše?

Naruto: Mistrovy bych věřil snad vše i tohle dává nějaký smysl nemyslíš?

Sasuke: Docela jo, jen si říkám, proč si vzpomněl zrovna na tohle kouzlo, když jich je tolik.

Naruto: Třeba měl zrovna okno a nemohl si na nic vzpomenout, co já vím a nebo to bylo nejlepší řešení.

Sasuke: Tak už toho nechme a radši se podíváme co je na první straně.

(Oba otevřeli knihy a četli nahlas zaklínadla pro první úroveň kouzlení.)

---

Naruto: Přeměny v živé tvory, pokud se chcete přeměnit, nezapomeňte kouzelnou formuli jak

se změnit zpět do původní podoby.

Sasuke: To nebude asi tak těžké, jak píšou šym.

Naruto: Sasuke ty pitomče, co si o sobě myslíš ještě sis ani dočetl pravidla.

Sasuke: písk,písk. Myš!

Vidíš je to jen docela jednoduchý.

(Svalil se vyčerpaně na postel a těžce oddechoval.)

Naruto. Seš v pořádku ty blboune? Ještě seš vyčerpanej z včerejška a takhle blbneš!

Sasuke: Aspoň jsem si zkusil co to znamená bejt v myší kůži.

Naruto: Buď rád, že to nejdu říct mistrovi a koukej vypadnout do svého pokoje!

Sasuke se uraženě zvedl a odpochodoval spojovacími dveřmi k sobě, ale ještě s nimi pořádně praštil. Naruto si dál četl pokyny a dokonce se odvážil podívat se dál než na prvních dvacet stran, které se měli naučit. Listoval o pár stránek dál, až mu pohled padl na jedno z těžších kouzel.

Naruto: To bych mohl zkusit není to až tak těžký jak to vypadá.

Hlavně klid a yvalh od aldailkaz. Áááá pomoc Sasuke rychle.

Sasuke: Naruto ty seš, ale vůl mě nadáváš do debilů a sám seš pakůň.

Naruto: Tak tam nestůj a pojď mi pomoct je to hrozně těžký, skoro se neudržím na nohou.

Sasuke: Doufám, že si pamatuješ co to bylo za kouzlo, aby ses mohl odčarovat?

Díval se na Naruta a měl co dělat, aby se nezačal smát na celý zámek a to předtím Naruto vyváděl, když se pokusil o drobné kouzlo a přitom se nic nestalo, když věděl jak se přeměnit zpátky.

Naruto: Prosím pomoc mi, přece mě tady takhle nenecháš.

Sasuke: Uvažuju o tom, protože si mě předtím chtěl prásknout mistrovi a to přátelé nedělají.

Kakashi: Nestalo se vám nic slyšel jsem nějaký křik, tak jsem radši přišel, stejně vám oběma

potřebuju něco říct.

Kakashi vstoupil do pokoje a zůstal zírat s otevřenou pusou na Naruta. Nevěřil vlastním očím a když mu došlo co se asi stalo dal se do smíchu, až se svalil na zem.

Zase příště