Společná mise

Dávám sem tuhle jednorázovku účastnila jsem se s ní v soutěži a kupodivu byla jsem druhá tak snad se bude libit i vám :)

Prosím nechte mi nějaký komentík děkuji :)

---

"Vstupte." Řekl písečný Kazekage Gaara a uvelebil se ve svém křesle a nasadil znuděný výraz. Tahle práce byla dost vyčerpávající. "Kazekage přišla jsem na váš rozkaz." Hlásila Temari a vážně pohlédla na unaveného vůdce vesnice. Gaara se na ni usmál a pokývnul, aby si sedla. "Proč mě tak oslovuješ, teď už jsem jiný, lepší a pomáhám celé vesnici." Temari se ulevilo a strnulé tělo povolilo v nuceném gestu. " To jsem ráda malý bratříčku. Tak proč si pro mě nechal poslat? Jinak hlídku za mě vystřídal Kankuto jak sis přál." Dopověděla a čekala co jí Gaara řekne o nové misi. "To jsem rád a klidně mi tak říkej už mě nebaví poslouchat pořád do omrzení Kazekage, měli by mi říkat jménem, ale o tom si popovídáme jindy dal jsem si tě zavolat, protože půjdeš na misi do Listové vesnice." Už zase pomyslela si, vždyť jsem se nedávno vrátila všechno probíhalo hladce a zbytek měl na starost Shikamaru. Chuninská zkouška dopadla na výbornou a mírová smlouva také. " Co bych tam zase dělala, nemůžeš poslat někoho jiného?" Gaara vstal z křesla a obešel stůl, postavil se naproti Temari a obejmul jí. "Víš nikdo jiný to tam nezná tak dobře jako ty a navíc je to společná mise s Listovou, takže ty jako vyslanec Písečné musíš přijmout." Pošeptal ji do ucha a nechal jí stát zatímco znovu obešel stůl a posadil se do křesla. "Tady máš instrukce a tohle musíš střežit víc než svůj život." Podal jí svitek s mapkou cesty a popisem mise a něco v malém plátěném pytlíčku. Mávnutím ruky jí propustil z kanceláře Kazekageho a v duchu jí popřál šťastnou cestu.

Je vidět, že Gaara je opravdu náš Kazekage a můj malý bratr. Chová se tak jinak od doby co se potkal s Narutem a rozhodně mu to svědčí. Všichni na něj brzo změnili názor jen co se stal našim vůdcem, i když už v sobě nemá byuu i tak je to nejlepší ninja. Takže do Listové to zas bude štreka, nejradši bych zůstala na hlídce ve vesnici, ale když to jinak nejde tak půjdu. Přemýšlela cestou domů jak se všechno semlelo a v téhle době jsou spřátelenou vesnicí s Listovou. To byli časy zavzpomínala. Doma si vzala jen to nejnutnější a přečetla si svitek, který jí dal Gaara.

Vyrazila okamžitě, protože mise musela být co nejrychleji splněna a Temari měla být za dva dny na určeném místě poblíž Listové. Nenápadně proklouzla okolo hlídky a vyrazila do pouště. Ještě se otočila, aby se na pár dní rozloučila se svou vesnicí a nasadila rychlé tempo. Písek se jí dostával do bot a oblečení, ale na to byla Temari zvykla a spíš něž by ho začala vyklepávat byla ráda, že cítí hrubá zrnka písku na holé kůži. Milovala písek a nikdy by nechtěla žít jinde, tato zem, která unikala mezi prsty byla pro ní vším co měla. Podřízení, kamarádí, sourozenci vlastně celá vesnice to byla jako velká rodina, která Temari vždy přivítala s otevřenou náručí. Přeběhla několik dun a v dálce zahlédla malou úžlabinu, kterou se dostane co nejrychleji k Listové vesnici.

Sem pako, kdybych věděl, že tady budu tak rychle vůbec bych se nezvedl a dál pozoroval mraky. To je votrava čekat celý den na nějakýho ninju z Písečne. Pomyslel si. Odhodil stranou spacák a vytáhl hlavolam co mu dal taťka než se vydal na cestu. Aspoň se na chvíli zabavím a zkoušel protáhnout tři stejné kroužky jedním velkým až to zachrastilo. To je pro malý dětičky a to táta tvrdil, že to budu rozmotávat aspoň celý den pche. Čtyři rozpojené kroužky nacpal do batohu a lehl si do trávy, jako by byl doma na zahradě. Ruce si dal pod hlavu a s maskou anbu na tváři usnul.

"Vstávej nechci tady marnit svůj čas." Kopla Temari člena anbu, který si na smluveném místě pochrupával. Kawarimi no jutsu? Před Temari ležela náhrada a ze stromu se na ní díval anbu z Listové. "Znovu se setkáváme to bude votrava." Seskočil na zem a postavil se kousek stranou. Už zase zkrásněla pomyslel si. Prohlédl si jí od hlavy k patě a dodal si pro sebe a zesílila. Pochvalně Temari zhodnotil a odvrátil se, pak se otočil. "Budeš tam jen tak stát a nebo můžem vyrazit?" Temari připadal nějak povědomí a hned jí to docvaklo. Tenhle chlap je Shikamaru? Co se to s ním stalo je tak sexy a v té masce no naprosto se to k němu hodí, ale jinak je to stejnej votrava jako vždycky. "Jdeme a pohni nechci na tebe čekat jako posledně." Křikla Temari a vyhoupla se na větev a Shikamaru jí následoval. "Je to jen kousek odsud, ale hlavní bylo, abychom oba přinesli váčky. Doufám, že ho máš." Temari vytáhla váček a pospíchala pořád kupředu. "Jen nevím co v něm je." Podívala se na váček, který nesměla otevřít dokud nebudou na místě. "Seskoč, jsme tady." Řekl Schikamaru a ukázal na malý chrám, který byl krytý stromy a houštím. "Jo to taky nevim, ale přesně tak to má být." Kývnul a Temari poznala, že něco není v pořádku.

Okolo se začali ukazovat ninjove ze skryté Mlžné a rovnou započal boj. Shikamaru pohotově složil pečetě. "Co to někdo mě škrtí.." Padli dva nepřátele k zemi, aniž by se stihli jen přiblížit. Temari odepnula poskládaný vějíř a švihla s ním. Kamaitachi no Jutsu. "Technika sekajícího tornáda to vás naučí." Několik stromů bylo na kusy a mezi nimi se váleli tři mrtví. Chtěla přidat na intenzitě sekajícího tornáda, když jí jeden ninja ze zadu překvapil a odkopnul vějíř dál od Temari. Bez vějíře sem v háji a snažila se pro něj doběhnout, ale cestu jí zatarasili tři ninjové. "Kage Nui." Na poslední chvíli lapil Schikamaru všechny zbylé ninji z Mlžné jen krok od Temari. Přišel k nim blíž a stínové nitky se zmenšovali. "To je váš konec." Stínová škrtící technika. "Musím se naučit bojovat i bez vějíře." Prohlásila Temari. "To by si měla příště bych nemusel být tak rychlí." Sundal si anbu masku a pohlédl Temari do očí. "Tohle máš za záchranu." Přitiskla se k němu a políbila ho. Shikamaru zůstal stát jako opařený. Temari mezitím došla do chrámu. "Tak kde seš musíme dokončit misi."