Kouzla a čáry 12.díl

OHEŇ!

Naruto běhal po místnosti, ale mrak létal pořád za ním, už si nevěděl rady kam se schovat. Najednou z mraku začali vystřelovat blesky a snažili se dostat Naruto pod palbu, ale ten naštěstí vždycky o kousíček stihl uhnout mířené ráně. V místnosti se o hodně ochladilo až dal Sasuke ruce do kapes a dost se divil, že mistr Kakashi dávno mrak neodvolal a místo toho ho nechal vybouřit na Narutovi a vůbec do toho nezasahoval. Nakonec mrak zčernal jako uhlí a lítali od něj kuloví blesky a padali kroupy velikosti fotbalového míče, až nadělali díry do dřevěné podlahy. Teprve tu chvíli mistr mávl rukou do vzduchu a nakreslil pomyslné čáry a mrak se vypařil, zbyla z něj jen pára a loužička vody. Naruto se konečně zastavil a celý uřícený se svalil na zem a záda si opřel o zeď.

---

V učebně:

Naruto: Mistře co to mělo bejt ? Skoro jsem dostal ránu bleskem a zmoknul jsem až na kůži!
Kakashi: Naruto uklidni se a pak se na sebe podívej.
Sasuke: To by mě zajímalo jak to dělá.
Naruto: Co jako ? Nic jsem neudělal!
Kakashi: Vypadá to, že má v sobě oheň, který ho chrání, ale neumí ho ovládat.
Naruto: O čem se to bavíte?
Sasuke: Asi máš v sobě ochranitelský oheň.
Kakashi: To by vysvětlovalo proč jako malý nebyl nikdy nemocný, vždycky měl dost tepla a mohl být venku i za silného mrazu a nikdy ani nezakašlal. Až do teď jsem si toho nevšiml, ale najednou to dává smysl.
Naruto: Cože si ze mě děláte blázny! Jak bych mohl mít v sobě oheň, vždyť by mě spálil nebo ne ?

Naruto se díval z mistra na Sasukeho a nemohl se smířit s tím, že v něm koluje oheň. Nechápal jak se to mohlo stát a tak se zamyslel a vrátil se pár let do předu, kdy ho našel mistr Kakashi.

Minulost :

Rodiče leželi na zemi a já plakal, protože jsem věděl, že jsou mrtví a ti co je zabili se na mě dívali s opovrhujícím pohledem a blížili se každým krokem, který se dunivě rozléhal v tichu pokoje. Nechtěl jsem se pustit matčina těla, když mě jeden z nich chtěl odnést stranou. Pevně jsem se držel a za žádnou cenu sem se nepustil. V hlavě mi hučelo a přestával jsem mít nad sebou kontrolu, moje tělo křičelo nad bolestí a pak jsem si uvědomil, že křičím na hlas. Pláč mě vyčerpával a doléhala na mě ztráta milovaných rodičů, úplně jsem se propadl do své mysli a tam našel pochopení a velký vztek, který se ve mně hromadil a chtěl se drát ven na povrch.

Nechal jsem se ukolébat ke spánku a netušil co se stane pak. Mou mysl zahalila tenká mlha, za kterou jsem viděl plát silný oheň. Celý mnou prostoupil a příjemně hřál, uklidňoval mě, nevěděl jsem proč se najednou cítím tak silný a neporazitelný. Zastřeným pohledem jsem tápal po místnosti a snažil se najít dva zloděje, kteří mu zavraždili rodiče. Konečně je viděl jak kramaří v ložnici a hledají peníze, to už se neudržel a oheň okolo něj začal pálit vše co mu přišlo do cesty. Zloději začali naříkat, když ucítili okolo sebe žár a neměli kam utéct. Uchýlili se do rohu vedle postele, která se během pár vteřin vznítila plamenem. Nakonec stejně ohni neunikli a smažili se dokud z nich nezbyli jen holé kosti. Naruto se sesunul k zemi a vyčerpaný omdlel. Někdo mě chytil za rameno a já se leknutím probudil, když jsem se podíval kdo to je hned jsem věděl, že se mi nic nestane a rád jsem se s ním vydal na cestu, až později jsem zaslechl, že je Kakashi mocný čaroděj a požádal jsem ho jestli by mě vzal do učení. Než se rozhodl vzal si mě stranou do jedné síně kde bylo snad tisíc věcí …..