Kouzla a čáry 14.díl

PROBLÉMY S OHNĚM!

Sedím v pokoji a dívám se k oknu kde na stojánku stojí dalekohled, který jsem od mistra Kakashiho dostal k desátým narozeninám, pak se podívám na zápěstí kde mám modrý náramek, který dost dobře schovávám v rukávu, aby si ho nikdo nevšiml. Na krku se mi pod tričkem pohupuje safírový kámen na zlatém řetízku a pomalu ze mě vysává kapičky energie, kterou teď zrovna nepotřebuji. Vždy, když udělám nějaké velké pokroky mistr mi dá jeden z předmětu co jsem si vybral, než mě vzal do učení. Uvažuji nad ohněm, který mě ochraňuje a zkouším ho nějak vyvolat, ale nedaří se mi to. Nakonec to vzdám a svalím se na postel, abych si trochu odpočinul od soustředění. Mistr mě musel donést v náručí do pokoje po honičce s mrakem, byl jsem docela v šoku, když mě postavil na vratké nohy a já byl úplně suchý od té chvíle uběhlo už několik hodin, ale Sasuke se v pokoji neukázal. Pomalu se stmívalo a tak jsem se vydal dolu k večeři, času na přemýšlení jsem měl dost a teď to musím nějak překousnout.

---

Kakashi: Tak už je ti dobře ? Začali jsme si všichni dělat starosti, zrovna jsem chtěl, aby pro tebe Sasuke došel, musím vám něco ukázat a zítra to provedeme.

Sasuke: Mistře co je to ?

Kakashi: No chci vám ukázat číši, která se u nás v rodině dědí z generace na generaci, myslím že je praví čas, aby jste se začali starat.

Naruto: Já nikam nejdu, jediný co dneska chci je se najíst a spát, na nějaké čarováni nemám náladu.

Sasuke:Nemusíš bejt tak protivnej!

Kakashi: To nevadí, aspoň nevíte co vás zítra čeká.

Naruto: Mě je to jedno!

Sasuke. Nevšiml jste si mistře, že se Naruto chová nějak divně?

Naruto: Co si to tam o mě šeptáte?

Kakashi: Jo je nějakej podrážděnej.

Sasuke. Přesně to jsem měl na mysli.

Kakashi: Vždyť sem si to taky přečetl ani si mi nemusel nic říkat.

Naruto. Nepřehlížejte mě. Mám hlad!

Kakashi: Klid hned se něčeho najíš.

Naruto si rychle sedl ke stolu a cpal se vším možným na to, že měli jít s mistrem do sklepení okamžitě zapomněl a čím víc toho snědl, tím lepší nálada se mu vracela. Sasuke s mistrem po něm pokukovali. Naruto se na ně zašklebil a v jeho modrých dobráckých očích byl vidět plápolající oheň. V tom okamžiku Naruto omdlel a svíjel se horkem. Mistr přičaroval káď s ledovou vodou a hodil do ní Naruta, když viděl jak hicuje. Voda se měnila na páru, až syčela jako had co je na ústupu. Sasuke pohotově změnil vodu v led, protože od doby kdy to udělal naposledy si kouzlo bez problému pamatoval. Naruto začínal pomalu přicházet k sobě a mžoural po ostatních. Byla mu hrozná zima a nemohl se vůbec pohnout jak měl ztuhlé tělo.

Kakashi: Sasuke rychle zruš led nebo nám Naruto prochladne a mohl by mít omrzliny, už bude v pořádku. Nejhorší má za sebou.

Sasuke: Ano mistře hned to bude.

Naruto: Vyndejte mě nebo zmrznuuu.(Drkotal zuby)

Kakashi: Tak se mě chytni a zapři se o mě, líp vylezeš.

Naruto: Děkuji. Nemáte někdo deku pořád jsem úplné mokrej. Co se vlastně dělo já si nic nepamatuju.

Kakashi: Podle toho co jsem viděl se v tobě nahromadil oheň a chtěl ven, ale ty si nevěděl jak ho pustit a tak se to odrazilo v tvém chování a nakonec si omdlel. Budeš se ho muset co nejdřív naučit ovládat jinak by tobě a nebo někomu jinému mohl nechtěně ublížit.

Naruto: Nevím jak ho ovládnout vy snad ano mistře.

Kakashi: Pomůžu ti v začátcích, ale vyrovnat se s tím musíš sám.