Kouzla a čáry 16.díl

MANDA!!!

Sestupoval po dalších schodech, které snad neměli konce, najednou odbočil od točitého schodiště a vmáčkl se do úzkého otvoru na straně kde byla tma jak v ranci. Šel tiše a nespěchal, času měl dost a proplazit se tímto úzkým otvorem dá práci, aby se někde nezašprajcnul. Za chvíli se chodbička trochu prosvětlila a on tak mohl pohlédnout na kresby, které znázorňovali Mandu a jejího bývalého majitele. Boj kdy byl jeho předchůdce poražen právě Kakashiho pradědečkem, kterému po boku stál bájný fénix a naproti nim se plazila do úkrytu Manda, když věděla, že boj je prohraný. Pokračoval ještě několik metrů a chodba se začínala zvětšovat a rozšiřovat. Dorazil do rozlehlé místnosti a stočil zrak na Mandu, která právě spala stočená v klubku spletitých otáček a na samém vršku vyčuhovala obrovská hlava s vyceněnými špičáky připravenými pro rychlí útok. Orochimaru došel kousek stranou a přitáhl sebou klec s několika býky, aby se Manda mohla najíst. Zavětřila kořist a rychle se probudila a rozmotávala se z klubka, aby mohla strávit potravu. Byl to jediný způsob jak mohl Mandu probudit, tím že jí donese oběť.

---

Manda: Hmm sssnídaně to si nechám líbittt.

Orochimaru: Hned jak dojíš potřebuji si s tebou promluvit.

Manda: To můžeššš rovnou. (Chytila do svých smyček jednoho býka a pomalu ho škrtila)

Já si zatím pohraju sss jídlem.

Orochimaru: Si nechutná takhle je mučit na to nemám žaludek ani já a to víš, že snesu dost.

Manda: Když mě pak líp chutná. ( zívla si a začala svou první kořist trávit)

Orochimaru: Počkám zatím si dojdu do laboratoře.

Manda: Jak myslíš, ale já se kvůli tobě nebudu omezovat.

Začala škrtit další zvíře zatím, co to první projíždělo jejím hadím tělem a utvořilo velkou bouli na hladkém povrchu. Další omráčila slabším jeden a spolkla bez slitování, takto pokračovala dokud klec nebyla prázdná.

Musím si vzít trochu jedu od Mandy, kam sem ho krucinál minule dal. Rozmýšlel se Orochimaru a zvedal lahvičku po lahvičce a luštil jejich názvy. Většina obsahovala jedy a uspávadla, omračovadla o kus dál byli životabudiče a hojivé masti. Konečně nahmatal větší křivuli a už si myslel, že je v tom léčiví jed, který mu prodlužoval život a přidával sílu, ale na poslední chvíli než se napil si přečet nápis na lahvičce a zalapal po dechu. Tak to bylo o chlup mohl ze mě zbejt mastnej flek a odložil stranou kyselinový roztok na rozklad kostí. Příště si jí musím dát někam jinám zauvažoval a dál se přehraboval ve všech šuplících dokud nenašel co hledal.

Křivule s temně fialovou barvou se mu vykulila přímo do ruky a pozorně si jí prohlédl jestli je to o pravdu ona. Odzátkoval víčko a zhluboka se napil zapáchající tekutiny. Na jeho bílém obličeji vyvstali všechny šlachy a žíly jak jimi protékala tmavá tekutina a budila je k životu, během chvíle se vrátili zpátky hluboko pod kůži, která byla teď silnější než nějaké kované brnění. Spokojeně se vracel zpátky k Mandě, která na něj už čekala. Dost na tom, že lektvaru ubývalo a Manda ho může vyprodukovat jednou za rok a vždy jen v malé míře jinak, by její hadí tělo bylo oslabeno a nebo by hrozila smrt a to nechtěl Orochimaru podstupovat. Dobře si uvědomoval, že bez její moci a poskoků by byl snadný cíl, i když ten chlapec co se k němu přidal byl opravdu vynalézavý. Za těch pár dní si Kabuta docela oblíbil, protože jeho zručnost s nebezpečnými látkami byla až neskutečná. Někdo jiný by si myslel, že z jedovaté rostliny nemůže vzejít nic dobrého, ale jak je vidět Kabuto vytěží ze špatného jen to dobré co je k užitku. Zatím nikoho takového nepotkal a to je na světě již dlouho. Musel si pospíšit, jinak ho Manda uškrtí.