Oslepující ohňostroj

Tady něco k tomu novému roku. Přeji příjemné počtení.

Cpu se už pátou mísou ramenu, když uslyším ohlušující ránu, nakloním se na židličce a vykouknu z poza plenty na ulici. Další rána, až se shlukli lidi okolo toho rámusu. Co to je, na to se taky musím dojít podívat. "Staříku drž mi tady místo za chvíli jsem zpátky." Houknul do Ichiraku. "Pro tebe vždycky." Řekl stařík a dál si všímal jen svých nudlí. Naruto se dostal hned do první řady a uviděl takový malý vozíček, na kterém bylo plno rachejtlí a prskavek, u toho stáli dva obchodníci a snažili se přilákat lidi na oslavu nového roku a chtěli na tom trhnout nějaký penízky. Zrovna vypustili ohromnou rachejtli, která se rozprskla na nebi a z jiskřiček poletujících ve vzduchu utvořila obrys draka, který svítil červenou barvou dokud poslední jiskra nezhasla a nesnesla se k zemi jako malý chuchvaleček prachu.

---

Lidé byli v sedmém nebi, když pozorovali barevné kytice a ornamenty jak se objevují a zlehka pohasínají. Nakonec zapálili pár dělovek a hodili je do trubky, lidi byli čím dál zvědavější až se mačkali jeden na druhého, jen proto, aby líp viděli co se stane. Někdo do Naruta ze zadu strčil a ten zavrávoral a spadl přímo k trubkám, z kterých hned na to vylítli zapálené koule a zasáhli Naruta přímo do obličeje. Někdo vykřikl a jedna paní se skácela na zem v mdlobách. Nebyl to pěkný pohled na krev, která stékala Narutovi z očí. Lidi se rozprchli do svých domovů, nikdo nechtěl pomoct jakoby se to ani nestalo. Za chvíli byli přivoláni na místo nehody medici ze skryté Listové a odnesli Naruta do nemocnice. Rovnou ho odvezli na sál, ale nevěděli si sním rady, ještě nikdy nečistili oči od střelného prachu a obávali se, že by mohli Narutovi poškodit zrak. Rozhodnutí padlo na Sakuru jako kosa na kámen, nechtěla nějak Narutovi ublížit, byl to její kamarád, se kterým splnila už bezpočet misí. Rozhodla se skoro okamžitě. "Musím dojít pro Tsunade jen ona rozhodne co bude dál." Oznámila ostatním na sále a běžela do její kanceláře. Zadýchaná vrazila dovnitř a zahulákala. "Mistře Naruto on.." Vtom jí došli slova, ale už nemusela ani nic říkat, protože Tsunade vylítla ze žídle jako by jí píchla včela. Proběhla okolo zmatené Sakury a hrnula se do nemocnice. Kus za ní popobíhala uřícená Sakura. Na sál doběhli akorát, když chtěli Naruta uspat.

"Zadržte, nejdřív se na něj musím podívat." Tsunade se naklonila a snažila se podívat Narutovi do krvácejících očí. Musela mu prsty podržet víčka a pořádně se podívat na sítnici a žilky kolem očních spojivek. "Rychle vodu, nejdřív to musíme všechno vypláchnout." Rozkázala všem okolo a hned bylo splněno co řekla. Vymývání očí trvalo dvě hodiny, při celé proceduře Naruto naříkal a skučel, ale věděl, že to musí vydržet. Potom následovala mikroskopická operace rohovek a dočištění zbytků střelného prachu na sítnici. Sakuru museli odnést z operačního sálu, nemohla se na to koukat, jak Naruto trpěl. Přešlapovala na chodbě skoro celý den než vyšla z operačního sálu Tsunade. "Odvezli ho na pokoj." Sakuře se po těch slovech hrozně ulevilo. "Má padesáti procentní možnost, že bude vidět." Jen co to Pátá dořekla Sakura se sesunula na židli. "To k němu nebyl život, už tak dost nespravedliví?" Ptala se a slzy měla na krajíčku, jedna se přehoupla a stékala jí po tváři a za ní následovali další horké, neutěšitelné slzy. "Sakuro vzpamatuj se!" Praštila jí na povzbuzení do ramene a ta až nadskočila, jak jí ta prudká rána překvapila, Tsunade-sama má síly na rozdávání, ale já už tu svou vyčerpala. "Běž domů a vyspi se s toho , pro dnešek máš volno a zítra se můžeš přijít podívat na Naruta."

Sakura dala na radu Tsunade a odešla domů, kde si lehla na postel a snažila se potlačit další slzy, které se ji nahrnuli do očí, vysílená od usedavého pláče usnula. Druhý den se šla podívat na Naruta, ale nezjistila nic nového ,protože se ještě neprobral. Přišla za ním i druhý den a to už se konečně probudil zrovna, když přišla na návštěvu. Naruto se snažil rozdělat obvazy co měl omotané okolo hlavy. " Naruto nech toho, pár dní to vydržíš a pak ti to sundají." Naruto poslechl a přestal máchat rukama ve vzduchu a položil je na postel podél těla. Nevěděla jsem co mu mám říct, ptal se na svá zranění, ale já nedokázala odpovědět ani na jednu z jeho otázek. "Naruto seš hrozně ukecanej." To byla moje jediná reakce pak jsem se zvedla a odešla z pokoje. "Zase se na tebe přijdu podívat." To myslela vážně a co tady mám jako sám dělat je tu nuda a nic nevidím. Co to bylo? Někdo šel asi po chodbě a co teď? Moucha nebo komár nikdy jsem si takových věcí nevšímal, ale bude to asi lepší než nic. Nakonec sem si připadal jako tajný ucho, slyšel jsem snad úplně všechno co se kolem šustlo. "Sakuro pojď dál."

To přece, šla jsem potichu jako myška nemohl mě slyšet. "Jak si to poznal, že to jsem já?" Naruto jen mávl rukou. "Tebe poznám vždycky. Krásně voníš." Sakura se začervenala, jen Naruto nemohl vidět jak jí to sluší, když jí červená barva zbarvila líc. "Dneska ti sundají obvazy." Povzdechla si. Snad to dobře dopadne. Zrovna v tu chvíli vešla Tsunade do pokoje. Začala odmotávat obvazy z hlavy, když je všechny sundala zbyli Narutovi na očích dva měkké polštářky přelíplé lepící páskou. Opatrně je sundala a podívala se do jeho očí. Blankytná modř se na ní zahleděla, ale oči byli nehnuté jako bez života. Zvedla prst a pohybovala s ním ze strany na stranu, oči však nenásledovali prst, jen zírali do prázdna. "Kdy mi to sundáš bábi?" Sakura utekla z pokoje, prostě neměla odvahu slyšet, že Naruto už nikdy neuvidí. Tsunade zkusila pár jiných způsobů jak upoutat oči, ale zatím se nic nedělo, pak zpozorovala zakmitnutí oka, bylo to nepatrné, ale i tak to vypadalo nadějně. Uběhlo pár dní ode dne, kdy Narutovi sundali obvazy, zrovna se na něj přišla podívat Sakura.

Sakura: Ahoj Naruto.

Naruto: Jak ses měla celý ty dny, co si za mnou nebyla? (čišela z něj ironie a nepřátelství)

Sakura: Měla jsem moc práce.

Naruto: Lžeš. (stál u okna a díval se ven)

Sakura: Nelžu, ale taky jsem neměla odvahu podívat se ti do očí.

Naruto: Stejně tě nevidím tak co.

Sakura: Promiň, dneska je Silvestr budu tady s tebou až do nového roku jo.

Naruto: Proč bys měla nestojím o ničí lítost.

Sakura chytla Naruta za ruku a opatrně ho dovedla k posteli, na kterou ho posadila. Sedla si naproti němu na židli a oba mlčeli. Naruto dost přemýšlel o slovech co mu řekla Tsunade a včera se mu konečně potvrdili, když se vždycky ráno probudil viděl okolo sebe jen tmu, ale to se teď změnilo. Včera, když otevřel oči viděl něco jako hustou mlhu, která propouštěla trošičku světla. Nechtěl nic uspěchat a tak nechával oči zavřené, aby se moc nenamáhali, když se podíval odpoledne rozeznával obrysy nábytku. Dnes ráno viděl ještě pořád zastřeně, ale už rozpoznal svou ruku a dokonce poznal, že na okně sedí ptáček. Než přišla Sakura snažil se rozeznat budovy, proto se díval z okna, ale to Sakura nevěděla.

Pomalu nastala tma a hodiny odtikávali každou minutu ze starého roku a těšili se na novou sekundu, kdy začnou odpočítávat nový rok. Naruto už nevěděl co má dělat, když je s ním v pokoji Sakura a tak se pomalu přemístil zpátky k oknu. "Sakuro podívej první rachejtle, už bude asi ohňostroj." Promluvil do ticha Naruto a víc se nahnul k oknu. To teprve Sakuru probralo. "To si děláš srandu?" Šla se sama přesvědčit jestli je to pravda. Venku někdo stál a podpaloval zrovna rachejtli a Naruto na to. "Hele a další, ta byla nádherná, ale ven nejdu co kdybych zase sletěl přímo k zápalný šňůře, znáš mě." Doširoka se usmál, když na nebi vytvořily jiskřičky barevnou kytici. "Naruto já tě přetrhnu to si mi tu dobrou zprávu nemohl říct dřív." Praštila ho až slítl na zem. "Promiň, ale nebyla si tady a za co to vlastně bylo, to bolelo." Oba se šli podívat ven na ohňostroj a cestou potkali Gaaru jak táhl přiopilého Kibu a tak mu s ním pomohli, kdyby jen tušili, že tihle dva měli namířeno do baru. Tam už bylo plno a skoro každý už měl pěkně vypito. Kakashi popíjel v rohu wisku a přitom četl svou oblíbenou knížku. Chouji se cpal grilovaným masem a vedle něj upíjela Hinata víno. Zůstal jsem tam s nimi až do odpočítávání posledních pár sekund a byl jsem rád, že do nového roku vstupuju s otevřenýma očima.