Ráda tě mám a nezapomínám

Rozkvetla jsem jako růže,

kdo na světě mi pomůže,

nikdo za nic nemůže,

to srdce všechno přemůže.

Jak jsem mohla mít ráda cynika,

teď se při té vzpomínce rozvlikám,

myslím na něj když se převlíkám,

raději od něj pryč utíkám.

Tvář si ode mě odvrátil,

bylo to jako by ses nikdy nevrátil,

naše přátelství si znesvětil

a všechny vzpomínky rozdrtil.

Srdce se mi právě svírá

zůstala v něm černá díra,

každý na mě pořád zírá,

zůstala mi už jen víra.