Prostě spolu.

Sníh sletěl ze střechy dolů,

stejně už nejsme spolu,

od dob co jsme skončili školu,

okolo nás bylo vždycky plno volů.

Vločky se od sebe rozdělily,

stejně tak jako my,

tím nám skončili společné sny,

už jsme každý sám, kde jsou ty dny.

Přišel teplý den a vločky zmizely,

my jsme se na ně koukali,

za ruce se po dlouhé době chytili,

od toho dne se nám sny plnili.

Konečně spolu,

zameškali jsme školu,

ze střechy jsme se dívali dolů,

vločky nám padaly na hlavu.

Necítili jsme zimu, ale teplo,

jen srdce nám splašeně tlouklo.

Ty a já společně,

prostě nerozlučně.