Eragon

Tady jedna básnička na knížku Eragon je to moje nejoblíbenější pověst, ale banička nic moc no :D

Stopoval jsem srnu, až do Dračích hor,

už jsem myslel, že jí nedoženu, jaký to byl shon.

Poklidně ležela na okraji stáda,

natáhl jsem luk a skoro viděl jak srna k zemi padá.

Najednou se ozvala rána jako hrom,

poblíž se objevil kámen co měl střežit Brom.

Kouzlem se vznášelo toto místo,

pro koho byl kámen určen, bylo už jisto.

Eragon měl dostat tento vzácný dar,

aby se za pravdu lidu rval.

Odnesl domů, krásný kámen modrý,

k prodeji měl býti dobrý.

V noci však se začal klubat drak,

pro dračího jezdce, je to tak,

Eragon k němu natáhl dlaň,

aby dostal stříbrný znak.

Tak se z Eragona stal dračí jezdec,

pro krále Galbatorixe to byl mazec,

každému kdo ho chytí, nabízel plný měšec.

Cestovali snad po celém království,

Safira si myslela, že je to bláznovství.