Přátelé navždy

Procházel jsem se krajinou

a přitom mířil za jinou,

né není to tvojí vinou,

že naše osudy se minou.

Už nemohl jsem dál,

říct jsem se ti to bál

a tak radši pryč utíkal,

než bych si tě vzal.

Rád tě mám stálé,

ale na lásku to bylo pomále,

vidím, už co mě čeká dále

a tak dám ti poslední vale.

Naše přátelství vydrželo i rozchod,

stála si mi po boku, když hrál svatební pochod

a já byl rád, říkal jsem si nikam nechoď,

kamarádi na věky, ty, já a má choť.

Přála jsi nám štěstí,

k tomu kupu ratolestí,

už odvanulo z kraje listí

a tak slunce všechno jistí.

Když sis přivedla Naruta,

koukal jsem se do kouta,

ale, když jsem viděl jak láska doutná,

mezi vámi se utvořili pouta.

Tak jdeme všichni světem dál,

děkuji, že lásku svou už mám,

co bych dělal, kdybych jí nepoznal…..