Tajemná vesnice 11.díl
Ahojte je tu další dílek co na něj říkáte ? teda až si ho přečtete :D Momentálně jsem zase nemocná O.o nevím čím to, ale tentokrát to není moje vinna. Segra přijela v pátek z práce s velkou horečkou v sobotu se z toho vyklubala chřipka a v neděli jsem ji chytla taky. Teď trochu odpočívám, protože mám horečku 38 stupňu snad mi bude brzo líp a oběhnu SB momentálně se necítím na komentování u vás na blogu tak se omlouvám.
Dost keců tuhle je dílek:
Dědula zachrastil svazkem klíčů, který vytáhl z hávu, co na něm sotva držel. Jen pohlédl na Manua a šouravým krokem se šinul k bráně. Lisa s Mayu skoro ani nestihli uhnout, když se vetchý stařík natáhl s klíči a těsně vedle nich je zasunul do zámku. Jak to, že jsme si ho nevšimli dřív? Vrtalo hlavou Suri a znovu zalezla za bránu. Předtím se ani nestihla rozhlédnout co se skrývá za ní. Otočila se od vrat a kulila svoje světle modré oči. Božské vydechla si sama pro sebe a nemohla se vynadívat. Před ní se rozkládalo něco jako les, ale jiný takový uskupený a přitom se dalo dohlédnout na majestátní budovu na jeho konci. Rozloha pozemku za branou končila kdesi v dáli a těžko říct co bylo za ní. Tak daleko bohužel neviděla. Nechtěla bejt nezdvořilá a tak se tam jen tak procházela a všímala si různých drobnosti jako byli zlaté šišky na smrcích. Sem tam narazila na houbu z drahokamu, ale raději na nic nesahala co kdyby to byla nastražená past. Ani si nevšimla, že už se pohybuje tak daleko od brány a popravdě jí to bylo docela jedno. Její průzkum jí zavedl až před budovu. Její inteligence Suri upozornila, aby dál sama nechodila. Nic jí, ale nebránilo kochat se pohledem na několik věží s vlajkami a pár chrličů v podobě nějakého ornamentu.
Ten přece znám docvaklo jí během chvíle. Stejný držel v rukou i ten opelichaný stařec. Tohle bude asi znak Tajemné vesnice a pokud mě rozum napovídá dobře, tak se zrovna nacházím přímo před sídlem vůdce vesnice. Nevěděla jestli ho také nazývají Kage jako v Listové, ale na to příjde za chvíli. Pomalu se vracela zpátky přes lesík, kde si prohlédla ještě pár dalších zvláštnosti. Už jí to ani nepřekvapovalo když uviděla kvetoucí zvonky, které se sami pohupovaly a cinkaly do rytmu nějakou melodii. Chviličku se u nich zastavila, ale jakoby poznaly, že tam nejsou sami a přestaly cinkat. Zvláštní pomyslela si a došla pár kroku k bráně. Teď už byla skoro otevřená a Ibiki, Mayu a Lisa zrovna procházeli na druhou stranu.
Hastroše ještě zahlédla, jak odchází někam doprostřed vesnice a najednou byl fuč. Manu prošel jako poslední a brána se s vrzavým a skřípavým zvukem začala zavírat. Přitom vydávala ještě ťukající zvuk jak se odpočítávalo zavírání. S dunivým třísknutím se za nima zavřela, zdála se být teď taková pohaslá a obyčejná. Všichni se otočili na Manua, ale ten jen pokrčil rameny a probojoval se do předu jako správný průvodce cizinců. O vetchém dědovi se ani slovem nezmínil. Opravdu to bylo celé tak moc zvláštní. Mayu se nestíhala rozhlížet nalevo i napravo současně, aby viděla co všechno za divy se nachází v tomto malém lesíku. Konečně jí napadla jedna dobrá věc prostě aktivovala sharingan, který si stíhal všimnout každého pohybu a nebo změny. Vnímala vše okolo sebe a přišlo jí to skoro jako nějaká pohádka. Suri šla kousek za Manuem a moc se nerozhlížela, protože už takřka vše viděla před tím na okružním průzkumu.
Koukla se na Lisu jen ze zvědavosti jestli má o něco z těchto pokladů zájem. Dost jí překvapila. Místo toho, aby se rozkoukala, civěla do země a pomalým ploužícím krokem se držela u naší malé skupinky. Suri přišlo jako by se stranila a nechtěla se úplně začlenit. Možná jí něco trápí a nebo s náma nechce bejt ve skupině? Opravdu nevěděla na co myslí, ale ráda by Lise pomohla. Přišla k ní blíž a oslovila jí. "Liso ty.." Nic. Vůbec si mě nevšimla nebo je tak zahleděná do sebe? "Liso?" Tentokrát Lise ťukla na rameno, aby se probrala. "Hmm co je?"
Komentáře
Okomentovat
Děkuji za komentář :)