Tajemná vesnice 13.díl

Pozor v rubrikách jsem nastavila novou anketu tak prosím, když sem vlezete ťukněte svůj názor děkuji :) Už se těšíte, že jo :D Já teda nevím ty díly mě příjdou čím dál nudnejší a co vám ? :D Teď mám dost velký výpadek se psaním musíte mě dokopat, abych zas něco sepsala nebo se dalších dílků nedočkáte. Mám sem přidat i jiné anime Online nebo ke stažení ?

Klidně se vyjádřete na povídku a to ostatní do komentů.

Je čas přestat kecat a dát sem dílek ťuk dolů :D

---

Než se stihly zeptat na jeho jméno všude se začali řinout ninjové Tajemné vesnice. Každý se po Mauy, Lise a Suri otáčel jakoby i od nich někdo čekal pomoc. Po chvíli byl vyhlášen poplach nejvyššího stupně. To dodalo patřičnou vážnost a všichni se vydali ven k hlavní bráně. Jejich doprovod se okamžitě vzdálil, protože byl povolán taktéž na obranu vesnice před nepřáteli a nechal je stát před jejich pokojem.

Holky osaměly. Z točité chodby k nim doléhaly něčí kroky a tak se připravily k boji. Sice zůstaly beze zbraní, ale to jim nevadilo a rovnou se snažily dostat blížící se osobu do genjustu. "Počkejte!" Vykřikla Mayu a zkontrolovala blížící se chakru, aby si byla na sto procent jistá.

"To je Ibiki." Rychle dodala a uvolnila se z napjatého bojového postoje. "Za tohle bych vás měl nechat týden vyset za nohy!" Zvolal na ně rozčíleně a pak ještě dodal. "Kdyby to byl nepřítel padl by přímo do pasti." Konstatoval suše a dál o tom nemluvil. Holky na sebe jen užasle hleděly a pro srozuměnou na sebe kývli, že to pochopily dobře. Tohle byla vlastně první pochvala, kterou od svého velitele dostali za celou tuhle zdlouhavou misi. Hned měli lepší náladu.

Chtělo se jim bojovat o to víc a chránit Tajemnou vesnici za cenu svých životů. Rychle se přidaly k Ibikimu a společně se dostali ven před honosné sídlo. Tentokrát neměli čas rozhlížet se po krásách tohoto místa, ale hledat mezi divy nepřítele, který vyrušil z klidu celou vesnici. Tato část vypadala nedotčeně a proto si pospíšili do středu vesnice.

Přidali do kroku a snažili se rozpoznat nějaké změny v okolí, ale vše bylo tak jako předtím. Klidné a tiché. O to víc byli ostražitější a všímali si každého nepatrného detailu. Suri zhluboka vydechla a napřímila své drobné tělo, až její bělostné vlasy zavlály proti větru, jako by se nechtěly podvolit jeho vlivu. Rozhlížela se do postraních ulic, kde se rozprostíralo pár opuštěných domů se zarostlými zahrádkami. Jedna budova se trochu zavlnila. To je přemýšlela v duchu. "My jsme v genjutsu." Řekla ostatním a sama se snažila dostat z jeho vlivu. Nebyla to jen tak nějaká iluze, ale oklamání celého prostředí. Tento útok zabíral velikou plochu a dostával se do podvědomí všech v této oblasti. Nedalo se nijak obejít a neměl je kdo vyrušit předáním chakry. Trochu se porozhlédli, jestli nemá někde trhlinu, ale na nic nenarazili. Znovu se vrátili na malé náměstí, kde si prve uvědomili do čeho se to chytili.

Rychle jim musím pomoct. Opakoval si Manu a rozeběhnul se z kopce kde měl svou pozorovatelnu a bariérovou obranu proti napadení a psychickým útokům. U konce bariéry se zviditelnil a pak se rozhlížel a snažil se vyhodnotit situaci. Opatrně zrušil kousek své několikanásobné bariéry, aby mohl projít a zase jí za sebou uzavřel. Nechtěl nechat tajné místo jen tak otevřené, přeci jen tam měl několik vzácných zbraní a také svoje popisky o pokrocích ve svých technikách. Ještě umístil pár výbušných lístků, které by se aktivovali při nepovoleném vstupu a zničili tak všechnu jeho práci, aby se nedostala do rukou nepříteli.

Seběhl z kopce a upaloval k hlavní bráně, kde se velký hlídací medvěd vymkl kontrole a pustošil všechno okolo sebe. Jako by ho ovládali něčí nitky pomyslel si Manu. Bez dlouhého protahování vyrazil vpřed.