Tajemná vesnice 14.díl

Manu trochu přibrzdil, aby si ho nikdo nestihl všimnout a zkusmo hodil pár kunaiu, které proletěly kolem medvěda a zapíchly se do dřevěných vrat. Něco okolo medvěda povolilo a on se rozhlédl na napáchanou škodu. Chvíli postál na místě a větřil ve vzduchu, když nalezl co hledal okamžitě se vydal vpřed, až zem při jeho prvním kroku zaduněla. Ohromnou tlapou rozbrázdil hlínu pod nohama a nechal v ní otisk svých stop. Manu se skrýval kousek od místa kam měl medvěd namířeno a tak v klidu čekal. Takhle rozzuřeného jsem ho dávno neviděl říkal si pro sebe Manu a pozoroval porost kousek od sebe, když zpozoroval mírný pohyb vydal se kupředu. Snažil se našlapovat takřka neslyšně a taky si musel dávat pozor na medvěda, který se blížil z druhé strany. Jiný ninjové už by vzali nohy na ramena, ale tyhle stálí na svých místech a bylo jim jedno, že se na ně chystá naštvaný medvěd. Manuovi to přišlo zvláštní jinak nad tím moc nedumal a raděj se připravoval na svůj útok.

---

Někdo u brány zařval bolestí. "Sakra." Odplivl si Manu a místo, aby se soustředil na dva nepřátelé krčící se v houští otočil se a namířil si to přímo proti dalšímu, který se skoro probojoval přes všechny stráže. O tamty se postará medvěd a byl rád, že jim pomáhá střežit vesnici. Než stihli nepřátelští ninjové znovu zaútočit proběhl okolo nich Manu s kunaiem potřísněným jejich krví. "Je rychlí." Stačil říct nepřítel a skácel se k zemi s probodnutým hrudníkem stejně jako další dva jeho druzi. "To byli klony." Docvaklo Manuovi a koukal jak se pomalu mění na hromádku písku.

Přiběhli další posili a tak se Manu mohl věnovat svému původnímu plánu. Ibiki a jeho tři kunoichi zůstali uvěznění v genjutsu. Musím je z něj nějak dostat. Dobře věděl, že takhle oklamat celé okolí může jen silný ninja s oční technikou. Nejednoduší by bylo ho najít a donutit, aby techniku zrušil, ale to se snadno řekne.

Vybral si druhou možnost a pokračoval ve svém původním stanovisku. Jakmile vkročil do vesnice byl velice opatrný a dával pozor na každý krok. Přišel je přece zachránit a né spadnout taky do iluzorní techniky. Jeho odhodláni bylo čím dál větši a tak se bez strachu vydal dál. Obalil se technikou polospánku a vrávoravě se snažil pokračovat. Tahle technika měla jednu výhodu a byl za ní rád. V tomto stavu ho nikdo nemohl zblbnout něčím jako genjutsu, protože jeho vědomi bylo takřka na bodu spánku, ale vnímal co se okolo něj děje. Nebylo tak těžké sunout se ulicemi a hledat Ibikiho a jeho skupinu.

Konečně jsem je našel uvědomil si přiblble a napůl na ně mávnul neovladatelnou rukou, která spíš plácla a složila se opět podél těla. První kdo si ho všiml byla Mayu a byla ráda, že ho vidí, ale v druhém okamžiku si uvědomila kde se nacházejí. Všechno je jen iluze pomyslela si a otočila sek ostatním. Lise zrovna odpadla ruka a Mayu pokryla sprška krve. "Přestaň blbnout!" Okřikla jí a obraz se vypařil. To je hnusná technika občas se stydím, že jí taky používám. Povzdechla si a zůstala klidně stát uprostřed náměstí. Někdy měla dívný pocit, který ji velel chránit svoje přátelé, až do posledního dechu. Tahle technika jí začínala štvát. Potřebovala přijít s nějakým nápadem jak se odsud dostat a pomoct i ostatním. Nenechám je tady. Prohlásila v duchu a její mozek pracoval na plné obrátky. Uchihové jsou přece nadprůměrně inteligenti tak bych měla dojít k řešení. Manu tam pořád stál a tak ospale na ní civěl, ale to jí moc nezajímalo a ještě víc se soustředila. Mám to!