Travnatá vesnice 1.část

Tak sem se přeci jen dohrabala sem hodit první díl téhle, už pro mě zašlé povídky. Potěší mě, když u ní uvídím nějaký koment :D Celkově to má jen 6.dílků tak to sem naházím v průběhu tohoto a příštího týdne ať jí máte celou :D

tak ťuk dolů na povídku.

---

Naruto:

Co si ta babi Tsunade myslí ? Přeci sem se teď vrátil z mise a mám jít pomáhat do nějaké vesnice sklízet obilí. Pche na to se můžu… dettebayo!!! Myslel si cestou domů Naruto.

Začal přemýšlet co teď a co pak. Chtěl jsem si koupit u staříka rámen a teď, abych byl o hladu. Po té misi mám všechno oblečení špinavé, protože nás napadli ninjové z Mlžné vesnice a nechtěli nás pustit tak jsem použil mou novou techniku rasengan a rozprášil je no, ale nebyl jsem tam sám Sakura-chan taky par chlápkům přivodila pár dní v bezvědomí s polámanými kostmi a cestou do vesnice jsem pár ran taky schytal já a vůbec nevím za co. Jen jsem řekl jakou má páru a nejde daleko pro ránu a už jsem se válel na zemi. Přestal jsem o tom dumat stejně mě nic nenapadlo, proč se tak rozzuřila a šel se chystat na cestu.

Vzal jsem čisté oblečení a pár balení instantních nudlí a vydal se do Travnaté vesničky sám, protože Tsunade neměla nikoho volného a Saie se Sakurou-chan poslala na jinou misi. Cesta ubíhala docela rychle, jak jsem skákal z větve na větev a přitom se rozhlížel jestli mě někdo nesleduje a kochal tou krásnou přírodou okolo.

Najednou mě napadlo, že v Travnaté vesnici jsem ještě nikdy nebyl a přitom je hned vedle té naší Listové.

"Chvilku se tady zastavím a odpočinu si"…. "No to je skvělé už trpím samomluvou to mi ještě scházelo." Vybral jsem dobré místo k odpočinku je tady tak nádherně, potůček je hned za tím velkým stromem, o který jsem se opřel a než jsem se stihl pořádně uvelebit tak jsem usnul.

Zdál se mi sen jako živí. Viděl jsem stát Sasukeho přímo přede mnou a z ničeho nic se otočil a šel pryč, až mě ta hrůza probudila a rozhlížím se kde to vlastně sem.

Po chvíli si na vše vzpomenu, že jsem na cestě do sousední vesnice a Sasuke přeci odešel, proč musím mít takové divné sny to nepochopím sice si hrozně přeju, aby se vrátil, ale není to asi v mé moci ho přesvědčit o opaku.

Jak tady tak sedím, ani si nevšimnu, že se zatáhlo a bude zřejmě pršet.

Všechno poklidím a vydám se na cestu, ale jako naschvál začne ten největší liják jaký jsem kdy zažil. Najednou mi ujede noha a sletím ze stromu a dál už si nic nepamatuju…..

Akira:

Hledám svého malého bratříčka Hikaru, už alespoň půl hodiny a nikde není snad nešel do lesa, když jsem mu to zakázala jako bych ho neznala a namířím si to k lesu.

Začínám se o něj opravdu bát takovou vichřici jsem neviděla už dávno a on je pořád někde tam venku, kde by mu mohl kdokoli ublížit. Pokud je se mnou je v bezpečí, ale jinak nikoho nemáme jen jeden druhého a malou chaloupku po rodičích, kteří byli zabiti těmi nejhledanějšími ninji co převzali vládu nad naší vesnicí. Nikdo s tím nic nedělá každý se jich bojí a teď je bratříček venku a já ho nemůžu najít. V tom se podívám za jeden keř a vidím tam Hikaru jak se sklání u nějakého hodně špinavého staršího kluka a tak chci v sebeobraně zaútočit, ale ten neznámí kluk se ani nehne.

Hned se začnu vyptávat co se tady stalo a Hikaru mi řekne, že šel lesem a najednou kolem něho prolétl tenhle kluk a podíval se na něho tak modrýma očima jako je naše studánka za domem a prosil pohledem o pomoc, tak od něho nemohl odejít když vypadal jako anděl.

Pomyslela jsem si svoje, tenhle a anděl vždyť spíš vypadá jako otrhanec a najednou si všimnu čelenky na jeho čele a poznám znak Listové vesnice tak mě napadlo, že je to ta výpomoc na sklízení obilí.

Pomalu Naruta odnesli k sobě domů ………

Tak co na to říkáte? Můj úplně první příběh co bude následovat až se Naruto probudí a kdo je Akira a Hikaru to vše v dalším dílku.