Kouzla a čáry 32.díl
Nic mi nemůžou udělat. Naparoval se Orochimaru a jen čekal s jakými pidi kouzly na něho zaútočí. Svou hůlku nechal v levé ruce jen tak ležet. Neměl důvod použit magii, když dobře věděl, že přes jeho ochranu se nemůžou dostat. Manda ho ještě předtím obalila svojí největší obranou. Sice si všiml jak blonďatý učedník vzplál ohněm, ale touhle obranou nepronikne něco tak obyčejného.
Co se stane dál ? Něco vám snad napoví v celém článku :D Děkuju za komenty :)
Naruto mezitím vyběhl schody a Desuv největší pal směřoval do své pěsti. Čekal, kdy proti němu vystřeli nějaké kouzlo nebo bariéra, ale nic takového se nestalo. Měl volný prostor, až k vrahovi mistra Kakashiho. Napřáhl levou ruku a přímo zasáhl jeho plášť, ale dál nic neprošlo. Oheň v ruce pomalu pohasl jako by ho někdo polil ledovou vodou. Naruto zůstal stát v tváří tvář nepříteli a jen koukal na jeho oděv. Ani dírka se tam nepropálila, po tomhle zjištění musel rychle couvnout, protože být tak blízko čaroději by si koledovalo o problém. Sasuke se držel v zadu a čekal co se stane. Sice nevěřil, že by se Naruto dostal tak blízko a v jeho srdci vzplála malá naděje, ale ta byla během jedné vteřiny uhašena stejně tak jako Desův žhnoucí oheň.
Orochimaru dobře věděl, že tohle proti němu nemá šanci. Jen tak si tam hrdě stál z hlavou vztyčenou a s opovrhujícím pohledem upřeným na tu špínu dole pod schody. Nikdy mě neporazí je to nemožné. Šklebil se jako hiena, která čeká na svou večeři. Původně to s nimi chtěl skončit tak rychle jako s rivalem Kakashim, ale nakonec si to rozmyslel a čekal co jsou schopni tyto podřadní packalové vytvořit. Zatím se nudil, času měl dost nemusel pospíchat a každou jejich bolest si vychutnat až do dna poháru. Ty jejich pohledy, v kterých byla vidět pomsta a bezmoc společně se zoufalstvím působila tak blahodárně na Orochimarovo ego, že se úplně nadmul pýchou. Takhle je naštvat stálo opravdu za to. Vyžíval se v psychickém mučení.
Sasuke si přeměřoval Orochimara a pokoušel se přijít na nějaký plán., i kdyby jim pomohla zvířata nemuselo by to znamenat nic proti takhle zkušenému a vychytralému mágovi. Nic ho nenapadalo. Jak porazit někoho tak mocného? Oni jsou teprve na začátku své cesty zatímco jejich protivník je tu stovky let. V jeho hlavě se přehrával den kdy potkal Naruta a pak i mistra Kakashiho. Oni se stali jeho rodinou domovem, který nikdy nepoznal. Věděl, že nadešel ten správný okamžik, aby jim poděkoval.
Jak je tohle možný přece jsem se trefil. Naruto poodstoupil blíž k Sasukemu, jen aby měl Orochimara pod dohledem a nemohl jim utéct. Jak se mohl vyhnout Desovu hněvu a přitom nemít ani jednu popáleninu natož zničený kousek oděvu. Hrozně ho to štvalo. Připadal si jako obyčejný člověk, který neumí absolutně nic. Des všechny myšlenky četl z Narutovi hlavy a sám byl trochu mimo. Ještě se nestalo, aby někdo nebo něco odolávalo před plameny. Des byl vždycky s ním a tak si dobře pamatoval Kakashiho slova. Věštba se opravdu plní, ale zvládnou porazit něco tak silného a odporného? Netušil zda mají tolik energie a odvahy pokoušet se o nemožné. Věřil svým pánům, ale i pochyboval. Orochimaru nebyl jen tak ledajaký kouzelník, který by ustoupil a nebo dobrovolně prohrál.
Des se dostal do Narutova vnímaní a přerušil tok splašených myšlenek. Naruto se uklidnil a začal vnímat co se děje kolem něj. Uviděl posledního člena svojí rodiny a nechtěl o něj přijít. Jediná možnost jak ho chránit je porazit tuhle stvůru. Kdyby přišel i o Sasukeho byl by úplně na dně. Des si žádal jeho pozornost a on se pro tentokrát donutil poslouchat co má na srdci. "Poslouchej pozorně ….
Komentáře
Okomentovat
Děkuji za komentář :)