Tajemná vesnice 18.díl

Suri zůstala stále připravená nehodlala dát protivníkovy ani vteřinu nepozornosti navíc. Její oči se zadívaly do křoví odkud pomalu vylézal mladík podobný Manuovi. Jeho vlasy byli trochu víc rozhrabané asi jako vrabčí hnízdo a tvář působila dost nadřazeně. V tričku a černých ošuntělých kalhotách vypadal trochu pohuble. Oči byli medové barvy a upíraly se na Manua. Jeho pohled byl plný nepřátelství a opovržení. "Za všechno co se mi stalo můžeš ty." Ukázal prstem na Manua a odplivl na zem jako by se koukal na odpad.

---

Tolik věnovala pozornost Xanuovi, že se zapoměla soustředit co se dělo okolo. Suri si myslela, že na poslední chvíli nestihne zablokovat připravenou techniku. Úplně jí ten dědula překvapil. Tak neslyšitelně došel až k nám. Naštěstí jí do přípravy scházela asi minuta než by se celá připravila na vypuštění tolika chakry. Uvolnila svůj postoj a vyčkávala. V podstatě se v tuhle dobu nedalo nic jiného dělat. Pozorovala přibližujícího se starce zahaleného v kápy. Byl to ten sami co prověřoval zda nemá Lisa u sebe zbraně než vstoupili do zahrad zámku.

Zase on pomyslela si Lisa a nevěnovala mu moc pozornosti. Spíš potřebovala hnout se svým zmatkem tak těžko se jí dýchalo a bodalo okolo srdce. Její čas se krátil. Věděla to moc dobře a trochu s tím i počítala, když se to začalo zhoršovat den po dni. Dneska se diví, že se udrží na nohou. Bolest neustává ani na vteřinu naopak se šířila po celém těle, až se Lisa zachvěla. V tuhle chvíli ohrožovala celou skupinu. Trochu zavrávorala, jak se ji zatmělo před očima a další síla pomalu odcházela z jejího těla. Už to nemůže dlouho trvat pomyslela si a koukla se na chvějící se ruce.

Ibiki pozoroval jak sebou Lisa občas cukne, vůbec se mu nelíbilo jak vypadala. Na čele jí vyrazily kapky potu, které stékaly pomaloučku na spánky a razily si cestu dál. Poslední záchvěv těla už nedokázala skrýt prakticky před nikým, když viděl jak se pomalu naklání k pádu byl připraven Lisu zachytit. Než se tak stalo přiskočila k ní Mayu a opatrně jí podepřela ruku, o kterou se mohla zapřít bez toho, aby to někdo zpozoroval. "Co je to s tebou." Šeptla jí do ucha takže to nemohl slyšet nikdo jiný než Lisa. Znovu trochu zavrávorala a zhoupla se na kolenou. Připadala si jako na houpačce jednou nahoře a podruhé skoro na zemi.

"To .. to bude za chvíli dobré." Snažila se na Mayu trochu pousmát, ale spíš to připomínalo trpitelský škleb. Dobře věděla, že lhala s tohohle už jí nemohl pomoct nikdo. Návaly neustávaly ani na okamžik, aby si mohla od bolesti aspoň na moment odpočinout.

Nevěřím jí ani slovo povzdychla si Mayu a dál jí opatrně přidržovala. Celou dobu si myslela, že jsou přátelé, ale Lisa před nimi něco skrývá toho by si všimnul i slepý. Dost jí to zasáhlo, i když se s tím dalo počítat. Jedině s Lisou byli problémy a těžko se s ní vycházelo. Suri byla zase dost zamlklá a mluvila pouze pokud mohla něco analyzovat a říct svůj názor. To je teda ztřeštěná skupina a já patřím mezi ně. Nikdy by nevěřila, že by se mohli někdy rozejít. Bezmezně jim věřila a nehodlala se ani jedné vzdát. " Přestaň blbonout Liso a běž si támhle sednou my to tady zvládneme. Až si odpočineš budeš dobrá záloha kdyby nastali komplikace." Rozkázala Mayu drze a ještě jí popostrčila kousek stranou. Jinak by se nehnula. Těžko uvěřit, že zrovna v tuhle dobu nás čekají těžké časy. Znovu si povzdechla a pozorovala vrávorající Lisu až k týmu lékařské jednotky.

Co se s Lisou děje? Všichni z týmu si o ní začínají dělat starosti. Dostane se z tohoto divného stavu a nebo bude následovat něco horšího ? A co náš tajemný Xanu?