Záhada rozluštěna 33.díl konec

Konec této povídky! Poslední díl konečně dopsán tak ať se líbí, až do poslední větičky a chtěla jsem se zeptat zda mám napsat druhou řadu k této povídce ? Záleží jen na vás a vaší reakci jestli napíšu pokračování nebo ne. Děkuji za komenty a vyjádření na druhou řadu.

---

Zásahová jednotka odvezla všechny z prostor muzea, ale ještě jeden jejich kolega se tam zdržel. Měl totiž za úkol dostat za mříže hlavního cvoka, který byl hledaný ještě ve dvouch státech. "Ani mě nenapadne ty sprostej zrádče. Jak se ti povedlo mě takhle obalamutit?" Danzou nevěřil, že jeden z jeho oblíbenců je vlastně veš v kožichu. "Kdy si nás vlastně zradil?" Kladl další otázky. Naruto si sundal svou masku klauna a podíval se Danzouovi do očí. "Od samého začátku." Řekl vítězoslavně a z kapsy vytáhl želízka a začal s nimi točit na prstě. "Past sklapla je na čase, aby ses přidal k ostatním." Naruto přišel blíž, aby ho mohl zatknout, ale už by měl vědět, že Danzou se tak snadno nevzdá. "Jedině přes mojí mrtvolu!" Zakřičel a ze své hole vytáhl nůž, který si přiložil k hrdlu.

Naruto se raději ani nehnul, protože měl přivést Danzoua pokud možno živého, aby mohl vypovídat, ale tohle spíš vypadalo na sebevraždu. Proč by to dělal, určitě má v plánu někudy zdrhnout pomyslel Naruto. Nikdo mě nedostane za mříže brumlal si Danzou a cítil ostrou, studenou čepel nože na krku jak příjemně chladí a jak se mu začala třást ruka, v které nůž drží. Ještě nestačil ani pořádně říznout a v místnosti se zhmotnil obrys Satana, kterého tady před chvíli vyvolávali a pohltil Danzoua do sebe. "Život za život pamatuješ." Zvolal Satan a zmizel zpátky do pekel. Naruto tam ještě chvíli stál a zíral na teď už prázdné místo kde ještě před chvíli stál Danzou a Satan. Po nich zbyl jen krih tvořeny z ohně, který pomalu dohoříval.

Jak já tohle napíšu do hlášení? Uvažoval Naruto a vracel se zpátky chodbami na povrch, kde na něj čekalo auto. "Hoši už můžete nikdo tam není." Oznámil bourací četě a buldozer se dal do práce. Během chvíle bylo vše srovnáno se zemi a po budově muzea ani památka jako by se to ani nikdy nestalo. Kéž by pomyslel si a nasedl do auta. Ještě sepsat hlášení a tím moje služba končí od zítra nastupuju na nové místo oddychl si Naruto a opřel se o sedadlo v autě. "Sai odvez mě domů pro dnešek už toho bylo dost. Hlášení ti povím cestou." Zavřel oči a začal vyprávět od samého začátku. Sai odvezl Naruta domu a šel sepsat hlášení podle toho co mu všechno stihnul říct při cestě autem. Předal to vedení a šel si po své práci dobře si všiml, že Narutův stůl, který byl hned vedle zeje prázdnotou. Ať se mu v nové práci dobře daří pomyslel si a zavzpomínal na ty blbosti, které na oddělení každému provedli.

Druhý den ráno si Sasuke všiml, že na parkovišti chybí šéfův drahocenný džíp a na jeho místě stojí Porsche. Co se to dneska děje no pro jistotu jsem hlášení napsal už doma takže nejdřív se stavím v kanceláři. Akorát jsem přišel ke dveřím, za kterými vždycky seděl Sasori, ale hned mě něco zarazilo. Kde jsou jeho cedule se zákazy? Podivil jsem se a opatrně zaklepal. "Dále." Ozval se čísi neznámí hlas. Otevřel jsem a za stolem seděl takový blonďatý výrostek v mém věku a rentgenoval mě podrýma očima. "Ahoj Sasuke." Mrknul na mě a já si řekl k čertu kdo to je! Co tady dělá? Lítala mu v hlavě jedna otázka za druhou.

"Ty mě asi nepoznáváš viď a co takhle?" Vytáhnul něco ze stolu a mě všechno docvaklo. To je ten klaun co nám pomohl bez něj by jsme tam určitě zůstali. Naruto odložil masku na stůl. V tom okamžiku vešla Sakura a postavila se k.. ke komu vlastně. "Ještě si se nepředstavil." Podotknul Sasuke a přitáhnul si Sakuru blíž k sobě. "Ach já zapomněl. Uzumaki Naruto nový šéf tohoto oddělení doufám, že budeme dost spolupracovat." Zamrkal přitom na Sakuru a já začínal pěnit. "Aby bylo jasné tak Sakura je moje!" Řekl výhružně novému šéfovi přímo do očí. Sakura se postavila mezi ně a každému dala pořádnou ránu do hlavy. "Nejsem ničí majetek!!" Odešla z kanceláře a nechala je zbité na hromadě v kanceláři. Já jim ještě ukážu kdo je to Hraběnka!