Tajemná vesnice 19.díl

Tak na přání Pariah vkládám vesničku běžte číst a komentit :D

Strážce vesnice se přemístil co nejblíže k hlavní bráně. Jeho chvíle se blížila věděl, že dnes se Xanu ukáže. Cítil jeho sílu a ambice daleko dřív, než se dostal k hranici Tajemné vesnice. Docela ho překvapil, takhle blízko brány se už roky nikdo nedostal nezpozorován hlídači. Ještě, že medvědí stráž mu dala okamžitě vědět, jinak by se sem tak rychle nedostal. Můj úkol brzo skončí. Předal jsem dál svoje umění a dneska to bude i klíč od brány.

---

"Vítám tě po tak dlouhé době Xanu." Promluvil stařík v otrhaném oblečení. Pro něj nebylo důležité co měl na sobě, ale to co uměl. Ten kdo si o něm myslel, že je jen otrhaný stařec se šeredně pletl. Konečně k němu Xanu vzhlédl. Jeho oči se zastavily na otrhaných cárech polorozpadlého oblečení. Vypadá huř než posledně pomyslel si, ale dobře věděl, že s ním by si neměl zahrávat. Pokud je tu on nebude mít moc šancí dokončit co začal.

Stařík zašátral v něčem co zdánlivě připomínalo kapsu, která se každou chvíli mohla urvat od zbytku oděvu. V rukou svíral duhový klíč od brány, kterého se nikdo jiný nesměl dotknout. Kdysi dávno, když byl ještě Xanu člen Tajemné vesnice se pokus klíče dotknout, ale něco ho zastavilo těsně před tím, než ho mohl sevřít v dlani. Když se snažil přijít co je to za bariéru došel k závěru, že to vlastně není to co předpokládal. Klíč je spjat s jedinou osobou a nedovoluje nikomu, aby se ho zmocnil. Tehdy to Xanuovi stařec prozradil. To bylo před deseti lety.

Od toho dne jsem se rozhodl opustit vesnici, už dávno jsem pochopil co mi mohli nabídnou. Neměl jsem se co nového naučit a místo toho, aby vybrali mě k používání techniky spánku si odvedli mého nejlepšího kamaráda Manua. V ten okamžik, už pro mě nic neexistovalo. Vždycky jsem věřil vůdci vesnice, ale po tomhle přišlo velké zklamání a vztek. Já měl mít na starost obranu vesnice, i když Manu byl můj přítel takhle rána mě zasáhla víc než cokoliv jiného.

Jeho pohled upoutal klíč v rukou starce, který duhově zazářil v odlesku slunce. Divné bylo, že tentokrát Xanu nechtěl uhnout, ale naopak ho klíč volal. Měl divné tušení a obezřetně se zadíval na starce. Už mu bylo fuk kolik ninju se stihlo shromáždit okolo, i když neútočili věděl o nich a dobře si hlídal záda. Sebemenší chyba by v tomto svízelném okamžiku znamenala konec. "Dejte mi svitek s technikou spánku a já tiše odejdu." Navrhnul Xanu a oči dál upíral jen na starce haleného v kápy. Zajímalo ho co chystá. Proč nedal povel, aby na mě zaútočili? Xanu sám nevěřil, že by ho nechali tak snadno na pokoji a nebo odejít. Chtěli se pomstít, viděl jim to na očích a drželi se stranou jen kvůli rozkazu.

Situace se nezlepšila ani po mé vyřčené nabídce. Ninja vedle Manua se mi pokoušel dostat do hlavy, ale měl jsem tak silné zábrany přes, které se nedokázal dostat takže silný tlak v mysli po chvíli povolil. Jeho jizvy na tváři prozrazovali velice silného bojovníka s nezdolnou duší.

S ním bych nechtěl bojovat blesklo mi hlavou a já se zadíval na zbytek shromáždění okolo Manua a starce.

Co je vlastně duhový klíč zač ? Stařec je taky dost divnej, že jo :D Nooo tak snad se dovíte proč Manu dostal moc manipulovat s technikou spánku v dalším díle. Jo a Lisa no ta taky pěkně zatočí ještě se svou osobnosti :D