Tajemná vesnice 22.díl

Naposled nám Lisa vykřikla, i když ji manu držel ve spánkové technice. Xanu se mezitím probíra v jejich myšlenách a snaží se najít toho, kdo jí způsobuje takovou bolest, až skoro zemřela. Operace se prodlužuje. Před operačním sálem v Tajemné vesnici čeká zbytek jejího týmu. Ibiki si začíná dělat starosti, už to trvá moc dlouho. Mayu a Suri se snaží uklidnit, ale moc se bojí o svou kamarádku. Co se bude dít dál s Lisou? Přežije nebo se jí temnota stane osudnou? Xanu překračuje svůj limit....

Nová kapitola dole :)

---

Tak kde seš nemůžeš se schovávat do nekonečna. Pátral Xanu v těch zákoutích, kam by se jindy neodvážil. Dřív by ho to ani nenapadlo, ale od odchodu z vesnice mu bylo jedno co se s ním stane. Zašátral ještě hlouběji a sám nad sebou ztrácel kontrolu. Bylo to nebezpečné opouštět své tělo a proplouvat jiným vědomím. Pokud by se odpoutal ještě trochu, už by se taky nemusel vrátit myslí do svého těla.

Manu udržoval Lisu ve stavu tvrdého spánku, ale stejně vykřikla, když se Xanu pustil za hranici základních vjemů. Nedokázal si to vysvětlit. Jak úzce musela být spjata s bolestí ve své hlavě a takovou dobu trpět. Skrze svojí moc vnímal cukáni těla a slabí rychlí tlukot srdce, který kolísal každým záchvěvem jako vítr. Xanu se stále nevracel z jejího nitra a čas pomalu docházel.

Byl si toho moc dobře vědom, i když byl Xanu dlouhou dobu pryč znal jeho limity. Nikdo to nedovedl tak skvěle jako on, ale také to znamenalo značné riziko. Trochu ubral na intenzitě spánku, aby se dotkl svojí mocí Xanua a upozornil ho, že čas se neúprosně blíží ke konci. Co se tam může odehrávat? Manu věděl, že je to dost nebezpečné pro oba, ale věřil schopnostem Xanua ještě dřív, než se stala ta osudná chyba se svitkem.

Ibiki v klidu vyčkával před operačním sálem společně se zbytkem týmu. Navenek nedával nic znát, ale uvnitř sebe měl starost. Přeci jen tahle skupina kunoichi se vymykala průměru. Bral je jako svoje dcery, které mu ukazovali jak hodně dospěli a co všechno se za tak krátkou dobu stihli naučit. Nerad by přišel o záhadnou Lisu a nebo tvrdohlavou Mayu. Suri byla zase uzavřená, ale dohromady tvořili tak silné pouto. Nikdo by je nedokázal rozdělit, už podle výrazu těch dvouch co seděli vedle něj. Strachovaly se o svou kamarádku víc jak o vlastní sestru. Všechny jejich vlastnosti byli vyvážené do posledního zrnka a společně byli nepřekonatelné. Naučily se držet při sobě a umět se opřít jedna o druhou. Ibikimu bylo líto co Lisu potkalo, ale věřil, že bude bojovat, aby mohla být zase s nimi. Byla silnější než vypadala a pod jeho velením se ještě nikdy nevzdala naopak její snaha vedla celý tým ke splnění misí. Byla součástí pevného celku, který se nikdy nemůže rozpadnout. Podíval se na operační dveře, které byli stále zavřené. Už to trvá moc dlouho.

Manu se soustředil, aby vyvolal pradávnou sílu dřímající v jeho rukou. Na jeho pažích se začaly oběvovat ornamenty orámovány do slzovitého tvaru.Moc lidí nemělo tu čest vidět něco takového. Manu byl vlastně jediný kdo něco takového vlastnil a uměl to aktivovat. Vyčkával, až se oběvý poslední část na jeho dlaních. Tato technika potřebovala trochu času, než se mohla použít. Manu přivřel oči bolestí a trochu sevřel pěsti. Runy na rukou se pomalu zbýhali a utvořili rudě žhnoucí květy. Na každé ruce byla polovina. Manu přiložil ruce k sobě a vznikla kytice makových květů zářících krvavou barvou.

Manu nikdy netoužil po tom vlastnit takovou moc a už vůbec ne rozhodnout nad osudem celé vesnice. Manu si povzdechl a pustil se do přípravy starého rituálu. Tohle se nezakládalo na žádné chakře ani pečetící technice. Jeho vyjímečnost pramenila právě z tohoto starého odkazu, který byl ostatními zapomenut. Nikdo nevěděl, kde se to Manu naučil prostě to znal a k spánkové technice to byla druhá polovina k aktivaci svitku.

Opatrně přiložil ruce na Lisu a Xanua nechtěl jim ublížit, ale ani je nechtěl nechat umřít.

*****

Tak co myslíte dokážou to oba včas nebo někdo z trojice zemře? Co by jste řekli, že se stane dál? Nebo zasáhne něco jiného ???

Pomalu se blížím s psaním této povídky ke konci to znamená, že budu psát brzo zašlé svitky týmu 7 a přidám další povídku.