S půlnocí

Zas jednou pár blábolů ode mě. Nikdo to stejně číst nebude, občas mě to na srdci zazebe.

Třeba sem zas hodím přístě povídku nikdo mě nehoní :)

Nějaký koment by se šikl .)

S půlnocí se můj čas naplní,

prázdný spánek, sen o tobě zaplní,

než se tě stačím dotknout, je tu svítání,

dál věřit je už jenom plýtvání.

---

Moje srdce tě pořád někde vidí,

ale rozum říká, že už se jenom šidí,

na světě je přece, tolik jiných lidí,

zapomeň a dej si s nima ostré pití.

Nechci tě znát, snažím se tě vymazat,

můj úsměv od té doby bude jenom zamrzat.

Tvoje oči mě vždycky očáří,

něco ve mně se pohne a rozzáří,

jak odolat, něčemu co můj život prozáří,

vždycky mě pak zamrazí.

Takhle nedá se žít, je to jen sen co si k ránu zmizí,

od té doby chováme se jako cizí,

asi si vážně neměl srdce ryzí,

vzpomínka na tebe v dálce už mizí.

Nechci tě znát, nechci se ptát,

proč nedáváš mi stále spát.