Škola pro chytráky 6.díl

To jsem tu dlouho nebyla, že a vidím, že mě ani nikdo nescháněl :D Já to pořád říkám, že blog stojí za houby a mé psaní je ještě horší :D Trvalo to, ale tuhle nadhazuji zbrusu nový díl :)

Zlehka jsem zaťukala a čekala na vyzvání, že mohu vstoupit, kdybych měla jít někam jinám tak zabuším a nebo rovnou vykopnu dveře, jak mě to učil dědeček, ale že to byl první den tak jsem se ještě chovala slušně. Za chvíli se ozvalo zavolání. "Pojďte dál."

---

Na nic jiného jsem nečekala a vzala za kliku. Než jsem se stihla rozkoukat tak se mě sekretářka ředitele zeptala. "Tak copak potřebujete mladá dámo?" Byla opravdu milá a to jsem si myslela co to bude za hroznou školu. " Dobrý den jmenuji se Hanazovo Akina a jsem nová studentka." Sekretářka se podívala do nějakých papírů a jen pokývala hlavou na znamení, že vše souhlasí a pokynutí rukou mě vyzvala, že mohu vstoupit přímo do kanceláře ředitele školy. Čekala jsem nějaké doupě s mučírnou a nebo za stolem šílence, ale to jsem se spletla, když jsem uviděla vetchého staříka jak se sklání nad nějakými složkami a pak je dává na hromádku.

Aniž by se podíval, že někdo vešel promluvil na mě. " Dobré ráno, takže ty budeš naše nová studenka Akina. S tvojí maminkou jsem se znal a tak jsem byl rád, když volala, že se stěhujete zpátky do Listové. Tady máš rozvrh a seznam učebnic a vypsáno kde tvoje třída probírá látku, pokud ti bude něco chybět tak máš týden na doučení a pak si tě učitele prozkouší. Máš nějaké otázky a nebo si chceš užít zbytek volného dne než zasedneš do lavice?" Byla jsem hodně překvapená, protože tenhle dědula na mě mluvil úplně normálně jako můj náhradní dědeček snad to tady bude fajn a oddychla jsem si. " Myslím, že už jste všechno řekl, tak já půjdu nashledanou." Otočila jsem se ke dveřím a chtěla co nejdřív vypadnou, než skončí hodina a chodba bude opět přecpaná lidmi. "Málem bych zapomněl." To mě přinutilo se otočit a vrátit o krok zpátky. "Copak by jste potřeboval?" Optala jsem se a hned věděla na co se zeptá. "Chtěl jsem se zeptat na tvou minulou školu. Tady ve složce, která přišla ještě před tvým příjezdem se píše, že jsi byla zástupkyně předsedy tříd. Nevím jestli ses to doslechla, ale tady je právě takové místo volné, jen mi k tobě nesedí známky u předmětu jako by ses záměrně snažila být průměrná, ale to ty nejsi.

" Zírala jsem na něj s otevřenou pusou a čekala jestli mi tam nevletí moucha. Jak, kde, co všechno o mě ví? Pak jsem uviděla na jeho stole docela objemnou složku s mým jménem a docvaklo mi to v tom okamžiku. Začal listovat ve složce. "Vidím, že jsi se vždycky dobře učila, až poslední půl rok před stěhováním si se zhoršila na trojky z jedniček a občasných dvojek. Proč ta náhlá změna ? Něco tě k tomu vedlo?" Vyptával se a dál listoval v objemné složce. Měla jsem úplné nutkání vytrhnout mu složku z rukou a podpálit jí a nebo zadupat do země, roztrhat a nebo vyhodit ven oknem. Prostě něco jen aby se o mě nedozvěděl co nechci, aby věděl. " Proč vás to tak zajímá?" Zeptala jsem se a z očí nespouštěla mojí složku. "Nějaký důvod to být musel a podle toho co tady píše tvůj třídní sem usoudil, že si dál nechtěla vykonávat zástupkyni předsedy. Dokonce tady napsali, že jsi plnila jeho povinnosti, protože si myslel, že za něj uděláš všechno, ale to se spletl. Pak si onemocněla a všechno se sesypalo jako domeček z karet. Mám pravdu?" K tomu fakt nebylo co dodat a tak jsem jen kývla a zůstala stát na místě. Už jsem chtěla něco říct, když ve stejnou dobu ředitel zase promluvil.

"Víš tady máme taky problém s předsedou, ale úplně jiný. Všechno zvládá s tím nemá potíže sice na poslední chvíli, ale jen kdyby ho pořád neotravovali holky nemusel bych čekat do poslední minuty jestli stihnul co měl. Potřeboval bych někoho kdo má zkušenosti a zvládal by vykázat každého z dosahu předsedy." Otevřenou hubu už jsem měla předtím a kdyby mi mohli vypadnout zuby a odrolovat jazyk, až k podlaze určitě by se to stalo, protože na tohle už nebylo vůbec co říct. Byla jsem v šoku a ještě asi dlouhou dobu budu, ale co nadělám stejně by to pak padlo na mě, takže to mám přijmout hned a nebo se pokusit vykličkovat jako zajíc. Ještě tady nejsem ani den a už mi nabízí sám ředitel školy místo zástupkyně předsedy pro všechny třídy. Jako bych toho předtím neměla dost. Proč mě nenechají na pokoji, chtěla jsem mít jen klid a co mám. Další starosti, který budu muset řešit. Dobře si vzpomínám na dědečkova slova všechno řeš přímo nebo tě to dožene a pak teprve poznáš zač je toho loket. Tu zásadu jsem vždycky dodržovala a zpříma řešila vše co mi přišlo do cesty tak mě pár holek nemůže odradit. "Přijímám."