Škola pro chytráky 9.díl
Snažím se jak jen to jde :) ale koukám, že lidi sem přestávají chodit aspoň se nezbláznim :D moje aktivita už není to co dřív no :) není nálada něco psát, tady je dílek :D Dneska bude někomu asi horko :DDDDDDD
V klidu sem se uvelebil na posteli a už se chystal každou chvíli zavřít oči, když jsem uslyšel ten povědomí hlas, který mě tak lákal. Vstal jsem a došel k otevřenému oknu a zadíval se na chodník před domem. Je to ona a rychle se schoval za záclonu, abych nebyl vidět, ale na tu vzdálenost se toho mco odposlouchávat nedalo jen pár útržků.
"To …. brouci…. a kam…ani náhodou." Dořekla Aki a doma práskla dveřmi, až se otřásli. Ta má dramatické odchody fíha. "Omlouvám se….. , ale využijeme…. Děkuji….. tak večer." Víc jsem nezaslechl a jen viděl jak její mamka taky odešla. Za to ta moje zůstala stát venku a něco si drmolila, když mě zahlédla stát u okna zavolala. "Co ty tam tak vykukuješ radši mi pojď pomoct přenést květináče." No jo mamka a její kytky, stará se o ně víc jak o mě a bráchu. Pousmál jsem se a mazal dolu po schodech, kde jsem se skoro srazil se svým mladším bráchou. Byl o pět let mladší, ale někdy mě připadá, že má víc rozumu než já.
Hiro byl moje mladší kopie, až na barvu vlasů ty měl po tátovy tmavě hnědé a očí blýskavě zelené po mamce. Dřív jsme spolu vyváděli samí blbosti, ale v poslední době se zajímá spíš o počítač. "Měl bys jít taky pomoct ven Hiroyuki nebo budeš za chvíli bělejší než mrtvola." Jen mě propálil pohledem skrz na skrz a zabouchl dveře do pokoje. Co to s ním je pomyslel si Kei a vyšel na zahradu. Ze spaní nebylo nic, protože mamka chtěla pomoct snad se všema kytkama, které měla v různých květináčích a číších rozestavěné po celém pozemku. Večer, když slunce zapadalo za obzor mě pěkně boleli záda od tahání pytlů z hlínou a od nošení vody ze studny. Asi začnu zalézat do pokoje jako brácha a nevystrčím nos. "Kei běž se převléct budeme mít na večeři hosty." Zavelela mamka a já byl rád, že se můžu odvléct do koupelny a dát si sprchu. S omotaným ručníkem kolem pasu jsem přešel přes chodbu do svého pokoje a chtěl se převléct, když sem si všiml, že naproti u okna sedí Aki.
Vytáhnul jsem si tmavé kalhoty, modré tričko se znakem Listové a spodní prádlo. Všechno jsem popadl co nejrychleji to šlo a mazal se obléct do koupelny. Pročísl si vlasy a vrátil se ještě do pokoje pro hodinky co nechal na nočním stolku. V té době už byla Aki pryč. Kam asi šla pomyslel jsem si a šel dolů k večeři. Na schodech se mihnul brácha, který měl na sobě tmavě modrý oblek. "Kam se chystáš takhle nastrojenej?" Hiro se juknul na Kaie, vypadal jako když jde někam na diskošku a nebo do kina. " K večeři. Přece mamka říkala, že máme delší návštěvu." Sjel v tom obleku po zábradlí a skoro vpadl do kuchyně, jak ho ta skluzavka vykopla. Zatím co Kei sešel schody pomalu a už slyšel rozhovor v kuchyni u stolu. Nakouknul do místnosti a zůstal napůl vyčuhovat u zdi. "Kdopak nám to sem zavítal?" Promluvila na mě mamka. Měl sem co dělat, abych tam nezůstal trčet jak drát ze zdi. Kei se odlepil od zdi a snažil se moc nedívat na Aki, která seděla u stolu a nandávala si večeři. První krok do kuchyně byl přímo osudový, Kei zakopnul o židli a spadl přímo na Aki. "Promiň já nechtěl, ale klidně bych takhle i zůstal." Prohlásil, ale Akina ho šupem postrčila na židli vedle sebe. "Tady budeš." Pustila se do jídla a jen ochutnala první sousto už se Kei nakláněl zas k ní. Měla co dělat udržet ho na místě a tak jako poslední řešení si přehodila místo s Hirem.
To se Keiovi vůbec nelíbilo a tak bráchu pořád šťouchal, aby si s ním taky prohodil místo u stolu, když konečně vstal nahrnul se Kei na jeho místo, ale Aki mezitím zdrhla do obýváku i s Hirem.
Oni se znají? Začalo mu to docházet jak si Hiro s Aki rozumí a rozhodně se mu to nelíbilo. "Brácho můžeš na moment?" Zeptal se Kei a natlačil Hira do knihovny.
Nechtěla bych bejt v jejich kuží teda spíš Hirem :D
Komentáře
Okomentovat
Děkuji za komentář :)