Škola pro chytráky 18.díl

Následuje oblíbená škola pro chytráky. Snad se bude líbit jako vždy se díl nepovedl :D Již brzo nový dílek Zachraň můj osud. Chystám také novou povídku, kterou jsme původně načali s kamarádkou, ale nakonec jí píšu sama. Snad se jí také dočkáte. Nebudu zdržovat dílek je tady :)

Kei zmizel blesklo mi hlavou, když byla kancelář prázdná a jeho svatý gauč nezválen. Co se to s ním děje, nepoznávám ho. Jakoby o všechno ztratil zájem a zrovna dneska. Valí se jeden průser za druhým a on se někam vytratí. Vytáhla jsem pásku zástupkyně tříd a pevně ji upevnila nad loket. Nastal čas, abych jí nosila veřejně. Rukou jsem si ji uhladila a vstoupila na chodbu kde vládl totální chaos a bordel. Zabouchla jsem dveře až se nalomily o futra. Ticho a úžas v očích celé školy mě nezajímal. On byl důležitější.

---

Procházela jsem mezi studenty s kamennou tváři, aby nepoznali jaký strach se skrývá v mém srdci. Pro mě to byl šok, který jsem se dověděla teprve před chvilkou. Záleželo mi na něm a bez Keie to tu nemělo smysl. Pohlédla jsem na napůl zničené šatní skříňky. "Kdo to udělal?" Můj hlas byl tichý, ale tak mraziví, že ostatní ztuhli ještě o něco víc, než před chvilkou. Rozhlédla jsem se po okolních žácích a přesně věděla kdo za tím stojí.

"Kroužek boxu hmm." Nadzvedla jsem obočí a pomalu se k nim přibližovala, jako někdo kdo číhá na kořist. To je vyvedlo z míry a chtěli zdrhnout, ale já nikomu šance nedávám. "Sakuro, Ino, Hinato." Stačilo vyslovit jejich jména a moje úklidová a likvidační četa byla připravena zasáhnout. Po boku holek se ukázal ještě Sai, Naruto a Sasuke, který naháněl strach jen svou přítomností všem okolo mimo partičky z boxovacího týmu. Kroužek boxu složený z namakanců se začal otřásat smíchy. "Vy nám něco chcete?" Vysmíval se vůdce stáda blbounů. Přistoupila jsem blíž a jediným pohybem ho poslala k zemi. Sakura se hned přidala a likvidovala jednoho po druhém ostatní se taky zapojili. Nebylo to sice tak jednoduché, protože při boji jsme trochu rozmlátili vybavení školy, ale pochytali jsme je všechny a dotáhli přímo do ředitelny.

"Děkuji, můžete se vrátit do tříd tohle zvládnu." Prohlásil ředitel a naši partu propustil, ještě ve dveřích mě zastavil. "Proč se o ně nepostaral Kei?" Vyzněla útočná otázka přímo na mě. "Myslíte si, že já bych to nedokázala." Ředitel mohl slyšet jen zabouchnutí dveří, nehodlala jsem mu říct, že Kei je momentálně někde mimo školu. Teď nadešel čas, abych ho našla, když už ho kreju i před ředitelem.

Na chodbě na mě zírala snad celá škola, i když bylo dávno po zvonění. Jedno jediné máchnutí ruky a všichni padali do svých tříd. Nastal klid pro moji rozbolavělou hlavu. Poblíž mě zůstali stát jen věrné kamarádky a jejich zřejmě hmm ostraha, když jsem zpozorovala Naruta, Saie a Sasukeho opřené o zábradlí u schodů. "Vy jste jako co?" Mrkla jsem na všech šest přítomných. Holky by neměli zameškávat jen tak a kluci ty jsou jen na obtíž pomyslela jsem si a čekala co z nich vypadne.

"Víc lidí ho najde dřív!" Mrkla na mě Sakura spiklenecky a se usmála na Sasukeho. "Teda ve skupinkách." Chytla ho za loket a táhla chodbou, než se na něco zmohl byli venku. "Tak jdeme na to." Houkla jsem na ostatní, kteří už byli ve dvojicích a sama se vydala přes sportovní halu hledat Keie.

Kdesi v lese :

Tady mě nikdo hledat nebude. Můj vzdech se odrazil od protější stěny a zvuk se zdvojnásobil. Podíval jsem se rozbitým oknem na nedaleké jezero, které mě vždy uklidňovalo. Dneska je to jiné pomyslel jsem si a nemohl ze sebe dostat přebytečný stres. "Ty si debil Kei." Musel jsem si to říct, abych to ze sebe dostal dřív, než bude pozdě. Moje oči začaly pozvolna rudnout.

PS. Co myslíte, že se stane? Najdou Keie včas ?