Ztrácím se

Tento týden nestojí za nic. Jen samé starosti, které se nedají vyřešit. Už jste se tak někdy cítili ?

jestli ano třeba vám pomůže moje básnička do které jsem vylila srdce, jak mé tak kamarádů.

Není to v poslední době lehké, u nás doma se vše komplikuje a světlo je v nedohlednu. Snad je to ke čtení pozor opět smutná tvorba.

Pro ty co jí nechtějí čist...ťuk na celý článek.

---

Je to v nedohlednu, cestu svou ztrácím,

na povrchu čistý, v srdci krvácím,

celý se to zamotává, o pár kroku se navracím,

nedovolám se žádné pomoci.

Duše praská, návrat mi nedovolí,

ví totiž jak to uvnitř bolí.

Celé tělo se chvěje, v srdci se ztrácím,

bolest mě nezahřeje, ke dnu se potápím,

nevím co se děje, těm šťastným jen závidím,

někdo mi štěstí přeje, snad ho příště uvidím.

Duše praská, návrat mi nedovolí,

rány se pomalu hojí.

Děkuji za přečtení....