Ve stínech se vracíš

Pro mě vzpomínková, takže není zcela rýmovaná...

Proleženina v polštáři, tvůj stín co mě provází,

když se otočím je pryč, navždy odchází,

loučí se, odlétá … teprve pak mi dochází,

že se na mě bude dívat z povzdálí.

Hlídat moje chybné kroky a pády,

nedočkám se žádné rady.

Odlétá daleko … ale zůstává ve vzpomínkách.

Pára v zrcadle kreslí tvojí tvář,

jen přibyla okolo zář….

Vždy budeš žít v srdci mém,

sny obráti se v zem.