Škola pro chytráky 21.díl
Zase se mi povedlo nenapsat to včas no nic to už nezměním hlavně, že je to dneska hotové. Bude tam asi hodně chyb, ale opravovat to nebudu :D Slibuju, že o víkendu vyjde ještě něco tohle chci opravdu dodržet.
Zpátky k dílu: Minule se Aki vydala hledat Keie a přidali se k ní i ostatní. Rozdělili se a pročesávali okolí, když v tom se strhne vichřice.... co se dělo dál ...
Byli jsme odhodlaní najít Akinu i s Hirem co nejdřív. Keie hledat nebudeme oni jsou přednější a hlavně on se o sebe vždycky a za každých okolností uměl postarat. Kdo ho neznal, možná by tomu nevěřil, ale bylo to tak. Jednou jsem ho viděl jak se dostal z rvačky a od té doby si myslím, že ho nikdo nepřemůže. "Naruto co tam děláš, hni sebou!" Zařvala na mě Sakura, která byla plně připravena znovu vylézt klidně i na novou skálu, jen aby se Aki našla. Byli to dobré kamarádky, usoudil jsem a zařadil se do pátrací čety. Trochu obav mnou problesklo při pohledu na Hinátu. Chvěla se zimou, ale nechtěla zůstat ve škole a jen tak nečinně sedět a čekat.
Pochyboval jsem, že holky vydrží nějak dlouho, ale lepší nějaká pomoc než žádná. "Jdeme?" Za mnou se pomalu zařadila Ino se Saiem a hned vedle Sasuke se Sakutou. Hináta si stoupla vedle mě a mohlo se vyrazit. Plně vyzbrojení pláštěnkami trochou jídla a vody jsem udělal první krok do nepohody. Lilo jako z konve a sem tam pročísl oblaka blesk a krupobití. "Držte se poblíž."
Kdesi v lese:
"Akino!!!" Popadl jsem ji za ruku a snažil jí zvednout, než se dostane k nám. Bylo to moc nebezpečný a my museli co nejdřív utéct do bezpečí. Nalevo byl nepropustný keřovitý terén, kterým by jsme se za žádnou cenu neměli šanci prodrat skrz a napravo byla chajda kam sem neměl vůbec lézt. Medvěd se rovnou vzepjal na zadní a silně zařval, až okolní ptactvo opustilo své ukryty ve větvích. Déšť přidával na síle a z malého mrholení, které se doteď mohlo v klidu přejít se stal liják. Les se měnil na mokrou a klouzající skluzavku. Medvěd se dal do našeho pronásledování a cestou roztříštil pár mladých stromku, jak kdyby to byli párátka. Byl rychlí pomyslel jsem si při rychlém ohlédnutí. "Aki rychle nebo nás dostane." Nějak se mi ji podařilo zvednout a odtáhnout za silný kmen stromu, nic jiného poblíž nebylo. Z jedné strany rozzuřený medvěd, kterého jsem vyrušil z podzimního spánku a na druhé počasí co nepřálo. Déšť se zabodával jako malé jehličí, které se na nás valilo, nebe pročísl blesk a přidal se i vítr měnící se ve vichřici. "To bude dobrý!" Chytil jsem Aki za ruku a snažil se popadnou dech z rychlého běhu. "Já .. já se omlouvám." Vydolovala ze sebe. Hlavně musíme zmizet to bylo to hlavní. Skulinou jsem pozoroval co dělá medvěd a vymýšlel co bude dál. Nejdřív to vypadalo, že se od nás vzdaluje, ale najednou se otočil a zůstal na místě, zavětřil, otevřel tlamu a silně zařval přímo naším směrem. Nevěděl jsem jestli čeká, až se pohneme nebo vydáme nějaký zvuk. Zadrželi jsme dech a zůstali nehnutě ukryti za ztrouchnivělou kládou. Nečekaně a prudce vyrazil ….
Jinde v lese :
Nemohl jsem zadržet svůj vztek, tak rychle sem se měnil na něco, co nechci. Bylo pro mě těžké udržet si, alespoň malý kousíček vědomí a uvažovat. Jediné čeho jsem dosáhl bylo, že se to stále zhoršovalo. Keii vzpamatuj se! Nic nezabralo a já se propadl do podvědomí. Slabě jsem viděl co dělá mé tělo, které už mi v tuhle chvíli nepatřilo. Byl jsem zavřen ve vlastním těla, slabí, zničený.
p.s
Máme tu tři různé prostředí všichni jsou v lese jen každý jinde, co se bude dít dál ? Přijde Aki a Hirovi někdo pomoct ? Co skupina co se je vydala hledat? No a Kei je mimo sebe myslíte, že se něco stane ? dovíte se zase příště :) Dobrou _)
Komentáře
Okomentovat
Děkuji za komentář :)