POVÍDKYODKAT

Zachraň můj osud 13.díl Na Zemi : Konečně se Darius probral z delšího spánku, když se vzbudil všiml si, že v pokoji není sám. V křesle byl někdo zachumlaný. Netroufal si v cizím příbytku ba i jen rozsvítit malou lampičku, která byla kousek od něj. Co se bude dít na Zemi a co teprve v Nebi? ´TUK NA NOVÝ DÍLEK Jak jsem se dostal dovnitř. Vířili mi myšlenky hlavou. V rohu omšelé místnosti stálo křeslo, v kterém kdosi spal. Nedovolil jsem si udělat ani krok jen se trochu narovnat a opřít o jednu skříňku co stála vedle krbu. Čekání mě unavovalo a oči se opět klížily. Sporné zařízení pokoje jsem prohlédl již několikrát a takřka bych řekl, že ho znám nazpaměť. Jediné co jsem dokola zkoumal a držel se tím v režimu napůl spánku byl pomalu uhasínající oheň v krbu a odloupnutá omítka, na které mihotaly odrazy plamenů a utvářela stále jiné obrazce. Kdybych věděl kde je dřevo, tak bych přiložil, ale žádné jsem tu neviděl a potulovat se v cizím domě jsem nechtěl. Plamen se ještě zmenšil, ale mě bylo...

Dlouho jsem nedala žádnou báseň. Bylo toho na mě moc jak pečení cukroví tak uklízení celého domu. V téhle době budu mít trochu času, než si sednu o Vánocích k televizi a ani se nehnu teda, alespoň v to doufám. Jak budete o Vánocích a následném volnu blbnout vy ? Něco podobného jsem kdysi sepsala to co se děje v mé hlavě, někdo to může pamatovat jako básně s názvem myšlenky. Myšlenky se vrací báseň je dole, třeba jí někdo nebude chtít číst... Je to jako když horký uhlík v srdci hřeje, v hlavě mi zní melodie, co se děje, stále se mi v mysli opakuje, melodie, melodie, melodie. Ta melodie, mi oznamuje, že se srdce chvěje. Je to melodie, jen pro toho, kdo si přeje. Melodie co se pod kůži dostává, je to hvězda zářívá, v hlavě se mi přehrává, zní jako píseň toulavá. Ta melodie je duše moje, co se ozývá, tiše se směje, štěstí mi tím oznamuje, melodie, melodie,melodie. Je to melodie půlnoční, jedna sloka mi však nestačí, papír se znovu otočí, tahle píseň nikdy neskončí.