Škola pro chytráky 25.díl
"Není Aki teď děsivější, než Kei?" Mrmlal si Naruto. Nikdo nebyl schopen hlasitého smíchu, když to Naruto komentoval, ale usměv na tváři nám zůstal. Vše dobře dopadlo a mohli jsme se vrátit na školní pozemky a pak se rozejít do svých domovů. Počasí se proměnilo stejně jako Kei. Slunce začalo vysoušet utvořené louže a naše oblečení by se dalo rovnou pověsit na šňůru. Keie jsme ten den neviděli a po pravdě ani nikdo z nás nebyl připraven na to se s ním setkat. Není divu po tom co předvedl většina z nás byla stále trochu v šoku. Nikomu to nepovíme to bylo jasné. Musíme to udržet pod pokličkou před ostatníma a hlavně před vedením školy. To byla dohoda našeho školního hlídačského gengu.
Uběhlo pár dní a Kei se ještě neukázal.
Pozorovat každý den stále více navztekanou Akinu nebylo nic s porovnáním otázky kde je zase Kei. Od toho dne se neukázal a dokonce ani na gauči nebyl k nalezení. Místnost předsedy tříd se plnila papíry, které potřebovali jeho podpis a místo toho se zašil doma. Podle Hira nevychází ani z pokoje a dle Akinina výrazu tam dlouho nepobude.
"Ten blbec to myslí vážně?" Aki najednou vstala uprostřed hodiny z lavice a přelítla přes třídu tryskem div, že se nevznítila podlaha. Učitel zůstal s ukazováčkem pozvednutým, při vysvětlovaní naprosto zaraženy a nebyl schopný navázat na probíranou látku. V tom zazvonilo a naše parta vyrazila. Tohle nevypadalo dobře pro nikoho.
Prohledali jsme školu, ale jako by se do země propadla, jen školní taška pověšená na háčku znamenala, že se Aki vrátí. Začala další hodina a my se museli vrátit do lavic. Tohle si někdo pěkně odskáče….
Dorazila jsem domů a podívala se z okna. No jo jako vždycky ten blbec má zatažené žaluzie, ale já vím, že tam je. Trochu jsem pootevřela okno a taky zatáhla. To mu bude hned divný a divadlo může začít. "Pomooooc nechte mě já nechci." U vedlejšího domu třískly dveře a než bych napočítala do pěti pan běsnící pablb dorazil. "No to je dost, že si vylez." Spíš jsem štěkala, než mluvila ono jak mám komunikovat se zvířetem. "Stalo se ti něco?" Rozhlížel se kdo mě chtěl odtáhnout, ale pak mu to došlo. Prej nejchytřejší na škole, kdo jako! Než se stačil vypařit bleskově jsem zatáhla za šňůru přivázanou ke dveřím. Přesně na čas cvak a on si narazil nos. Pomsta vychází přesně. "Nezdrhneš!" Podíval se na mě a zblednul. "Právě teď se ve škole hromadí papíry, že už ani není vidět gauč a ty si nepředeš." Můj podrážděný šepot se zabodával, až přede mnou stál mrňavý scvrknutý Kei. "Okamžitě jdeš se mnou, i kybych tě tam měla dotáhnout!!"
Přiště snad bude dílek delší :)
Komentáře
Okomentovat
Děkuji za komentář :)