Zachraň můj osud 24.díl
Zachraň můj osud 24.díl
V posledním díle jsme se dověděli jak se Amor sám trestá za chybu, když Adru potřel svým novým vynálezem, který mění osobnost ze zlé na dobrou a obráceně. Duchna si neví rady a tak se uchýlila k poslednímu řešení. Starověké ochranné kouzlo obětování. Víc v novém dílu…
Díl je kratší, ale slibuju brzo bude další :) Díl z Nebe
"To ti nedovolím Amore." Šepot zaříkávání s každým slovem sílyl a nabíral na intenzitě. Amor se přede mnou uzavřel do průsvitné koule, která byla čím dál tvrdší. Bylo na něm vidět, že se šíleně stresuje a o to víc se stávala ulita nepropustnou. Mé zaříkávání se začalo utvářet a vedle mě se objevilo několik starých duchů s nejsilnější ochranou magii. Dávno byli zapomenuti a vymazáni ze všech knih, protože jejich podmínku nemohl nikdo splnit a všichni kdo to zkusili byli zapovězeni a uvrhnuti do podsvětí. Nikdo se nikdy nedočkal jejich mocného kouzla, ale já to dokážu.
Jeden se pohnul a přiblížil se ke mě. "Víš jaká bude cena ?" Zeptal se stařeckým skřípavým hlasem připomínající staré rozladěné varhany. Jeho hlas trhal duši na malé kousky. Zmohla jsem se jen na kývnutí a pevně stiskla ruce v pěst. " Já to dokážu." Přesně podle staré Duchny jsem se dala do nového, tentokrát nebezpečného zaříkávání. Duchové se seskupily a obtočili se kolem Amora uvězněného v kouli tvrdého lepu. Začali se otáčet, až se roztočili a bylo vidět jen rychlé míhání jejich siluet. Stín se opřel do koule a začala se rozpouštět. Poslední slova jsem vyřkla s úplnou jistotou a pevnou vůli, čím víc jsem si věřila, tím víc ze mě vyprchávala má duše, ale kouzlo sílilo a do Amora se vlévala veškerá moje energie. Pak se mi odněkud přimkly ke kotníkům pouta stínu a odtáhla mě na řetězech mimo nebeský svět. Moje síla byla takřka pryč. Poslední energie držela doslova na vlásku. Pak nebylo nic jen tma.
"Podívejte to je Amor!! Musíme mu pomoct." Pár strážných mě odvleklo zpátky do mého domu, kde jsem se plně probral a moc si toho nepamatoval. Stráže vedle mě položili ďábelský luk s ostrými černými šípy. Bylo cítit jak z nich sála zlo, pustošení a žízeň po krvi. "Okamžitě to odneste!!" Zařval jsem na ně a vzpomněl si na útržky. Něco se dělo kolem a já se cítil divně. Ona, ona šeptala…
"Amore kam to běžíš? No tak stůj počkej na mě!" Křičela na mě Adra, ale já ji moc nevnímal a běžel zpátky na místo odkud mě přinesli. "Kde jsi??" Vydechl jsem u míst, kde byla vidět nepatrná stopa po Duchně. "Slyšíš neschovávej se." Volám hlasitěji, ale ona nepřichází. To se nestalo!!Nemohl ose to stát. "Uklidni se Amore. Najdeme ji."
"Vy jí najdete? Vždyť ani nevíte jak vystopovat ducha!" Vracel jsem se do domku pro věci s úmyslem najít ji, ať to stojí cokoliv.
Komentáře
Okomentovat
Děkuji za komentář :)