Škola pro chytráky 31.díl

Škola pro chytráky 31.díl

díl je tentokrát jen krátký peču cukroví tak u toho moc nejsem.

Minulý dílek byl trochu jednoduchý tak to zamotám… :D Kdo četl dobře si mohl všimnout co chce Aki asi udělat. Kei bude mít asi konkurenci a nebo se Aki nedá ? Jak to dopadne z doučováním Mina ? To vše v novém dílku snad se bude líbit.

---

Min se stále díval na zem. Dokonce si nevšiml, že Kei se postavil přímo za něj. Já být poblíž, tak uskočím, ale Min se jen ohlédl a v klidu ho pozdravil. "Ahoj co ty tady?" Ještě se mírně usmál. Kei naopak vypadal jako někdo, kdo bude brzo vraždit. Oči z železně pevným pohledem asi tisíckrát Mina provrtaly. Nemohla jsem se na to dívat. " Mine pojď dál. Jeho si nevšímej." Vtáhla jsem ho dovnitř a medvěda nechala za dveřma, aniž by stihl promluvit. Chvíli čekám, ale nakonec slyším jen vzdalující kroky. "Mine domluvíme se na kdy se nám to bude hodit. Naučím tě co budu moct." Radostí vyskočil ze židle a objal mě, což mě trochu vykolejilo, ale asi mi byl vděčný. Trochu jsem se pousmála a šla pro plánovací kalendář. Po chvíli bylo domluveno kde, kdy a co. Min se zvedl ještě jednou poděkoval a odešel. Já budu někoho doučovat matiku povzdychla jsem si a byla ráda, že všechen volný čas nebudu trávit zavřená v kanceláři s razítky a Keiem.

Někdo klepal na dveře, když jsem se akorát chystala vyjít nahoru do pokoje. Otevřu a na prahu stojí Hiro. "Co ty tady tak pozdě?" Uniklo mi zívnutí. "Je mi to blbe, ale neviděla si tady debila co občas slyší na jméno Kei nebo medvěd?" Ušklíbnul se. "No viděla, ale to je nějaká chvíle co jsem ho nechala čekat venku." Hiro odvrátil hlavu a podíval se ven do tmy.

"A do hajlu!" Rozeběhnul se k lesu nedaleko odsud. Neváhala jsem popadla mikinu a baterku a letěla za ním. Pospíchám co to jen jde a nadávám do debilu a všech možných pablbů, ale nějak se mi zdá, že na Keie nemám ten správný slovník a dost možná takovej ani neexistuje. Kousek přede mnou se plahočil Hiro s malou kapesní baterčičkou. "Počkej na mě." Ohlédl se a zastavil. Postavila jsem se vedle něj. " Jako to se nikdy nepoučí?" Hiro jen zavrtěl hlavou a usmál se. "Jdem?" Vyrazili jsme.

Jak mi tohle může dělat? Ona mě prostě bude vytáčet. Bolest hlavy se vrátila, ale nenechal jsem vyhrát ani jednoho z medvědů. Natolik jsem se držel a myslel přitom na Aki. Nenechám se ovládat. Pomyšlení na to, že bych jí mohl ublížit by mi rozervala srdce na cáry a přitom jsem se cítil jinak. Zraněný a silnější, než kdy dřív. Válka o Aki začíná a já se nevzdám. Bez ní se stanu úplným zvířetem. Uzavřel jsem tu dohodu v mysli s medvědím duchem. To poznání mě donutilo vstát z lavičky a pomalým krokem se vracet k domovu. Skaždým dalším krokem jsem si byl jistější a jistější. Došla mi hlavní věc to ona mi dodává sílu odolat a nenechat se ničit. Ode dnešní noci se stávám novým Keiem…..