Zachraň můj osud 27. díl

Zachraň můj osud 27.díl

Dnes budu dělat v této povídce změny a to takové, že budu psát od každého kousek jak od země tak z nebe i pekla koukala jsem, že jinak se v tom brzo ztratíte :D Pokračuje výpis z předešlého dílu.

Na zemi se Darius pokouší vymyslet co by dal Zaze jako odměnu za to, že se o něj stará. Také si vzpomněl na vše co se událo v nebi, ale pak jeho vzpomínky končí. On neví proč byl potrestán a je na zemi s mocí anděla, ale bez křídel.

Do pekla se vrátil Dark a očekával trest od pána pekel. Čím bude muset zaplatit to, že se sešel na zemi s Adrou ? Anděl a ďábel se nesmí mít rádi.

Adra a Amor jsou na temné straně nebes v jeskyni u Rela bratra Duchny, která byla odvlečená neznámo kam. Pomůže Rel Amorovi, aby mohl Duchnu najít ? Mezitím se Adra vrátila do normálního stavu, už není hodná a milá, ale zase ta sebejistá Adra jako předtím, než jí Amor natřel mastičkou na změnu osobnosti.

CELÝ DÍLEK DOLE :)

---

Nebe:

"Podívej se okolo sebe." Nakázal mi duch. "Světlo …" Polknul jsem na sucho a čekal co bude dál…Rel ke mně přistoupil a naklonil se. To co mi pošeptal patřilo jen mě a nikomu jinému a byl jsem za to rád. "Teď ta horší část." Posmutněl a zadíval se na světlo venku a protrhanou oblohu. "Nikdy v životě tady nebylo světlo ani vidět mrak, protože máš dar dělat lidi šťastnými povím ti co dělat." Polknul jsem a utřel si pár slz z obličeje. " Ona se obětovala a dala ti svou energii, která udržuje ducha při životě, až jí najdeš musíš jí její moc vrátit."

"Jak ji mám najít? Nezůstaly žádné stopy ani směr cesty kudy jít." Rel se otočil a začal něco hledat. Po chvíli hrabání mi podal sáček. " To je hvězdný prach. Jedině on má dar ukázat cestu k duchovi uvězněném starými předky. Hoď ho směrem k obloze, když bude tma a mysli přitom na Alici. Hvězdy ti pomohou." Adra i já jsme se poklonili na důkaz díku. "Děkujeme, ale mám ještě jednu otázku." "Ptej se." Vyzval mě Rel. "Jak jí vrátím energii?" Povzdech z Relových úst mě moc neuklidnil. "Na to musíš přijít sám. Nejsi první kdo jde hledat ducha, ale nikomu se to ještě nepovedlo a pak zmizel stejně jako duch. Hodně štěstí." Rozloučil se a najednou byla jeskyně prázdná.

Adra se otočila k odchodu zatímco já se znovu uklonil. "Kam jdeš?" Adra mě zabrzdila při prvním kroku z jeskyně. " No hledat Duchničku." Podívala se na mě a ušklíbla se. "Takhle? Podívej se na sebe! Máš jen lehké oblečení, žádné jídlo ani vodu natož deku na přikrytí."

"Jsem Anděl nepotřebuju to!" Skoro jsem vylítl jako čert z krabičky. " Co když tam kam nás hvězdný prach zavede nebudeme mít svou andělskou sílu?" Zamyslel jsem se a otočil se k domovu pro zásoby, co kdyby měla Adra pravdu. Neměl bych to podceňovat a připravit se i na nečekané.

Země:

Tak já omdlel z hladu. Musel jsem se usmát, ale pak mi úsměv zmizel z tváře. Chudák Zaza mě musela táhnout, až sem. Zas takový kousek to nebyl pokud se pamatuji dobře. Budu jí to muset oplatit, já dluhy nedělám. Zadíval jsem se na zavřené dveře od jejího pokoje a cítil, že vysílením rovnou usnula. Dávno jsem znal co jí tíží z jejich snů to bylo víc jak jasné. Něco bych měl změnit, když se jednou rozhodnu nehne se mnou nic, ale teď je čas jít si taky lehnout.

Ráno nastalo trochu brzy ještě bych spal, ale Zaza už byla na nohou. Chystala se ven na nákup to je moje příležitost. Rychle se mi podařilo vstát a jedním pohybem jsem se celý převlékl. "Můžu jít s tebou?" Cukla sebou. "Polekal jsi mě. Jistě, že můžeš, můžeš jít pryč a už se nevrátit." V očích se jí mihnul smutek a její myšlenky křičely, že bude zase sama. "Chci jít s tebou ven a pomoct ti s nákupem." Usmála se. Následoval jsem ji.

Okolo domu nebylo nic čemu by se dalo říct obchod. Opět pár rozbořených stavení v dezolátním stavu. Moc jsem se nerozhlížel a šel tiše vedle Zazi. Hned za další zatáčkou jsme potkali první lidi, kteří se na Zazu zamračili a přešli na druhou stranu ulice, jako by byla prašivá. Stal jsem se neviditelným a chytl jí za ruku. "Teď mě vidíš jen ty." Pošeptal jsem jí do ucha a sevřel její dlaň pevněji. "Tohle je dárek za to, že se o mě staráš." Mávl jsem pláštěm a změnil Zazin nešťastný den na štěstí, alespoň pro dnešek. Okolo ní začali poletovat střípky duhových barev, které nesly štěstí.

Peklo :

"Darku jsi volán před pána pekel!" Scháněli mě snad všichni čerti z pekla a volali moje jméno, když mě konečně našli doslova mě vlekli chodbou a já poznal, že čas mého trestu se právě dovršil. Brána zaskřípala a spustil se mechanismus pro její otevření. Dál mě nechali jít samotného. Prostřední cesta přes lávové neštěstí a smutek se mi zdála tentokrát tak krátká.

Než jsem se stihl připravit, už mě házeli před trůn z duší k nohám našeho vládce.

Víc se dozvíte příště :D