Zachraň můj osud 28. díl

Zachraň můj osud 28.díl

Tak je to tu zase, jsem chvíli psala tyto dílky vychází prakticky online za pochodu. Vždy napíšu a rovnou vkládám. V minulém díle jsme se dočetli, že peklo není sranda a Darka čeká trest. Co se mu stane? V nebi se chystá Amor s Adrou na cestu hledat Duchnu no a na zemi tam se snaží Darius pomoci Zaze, než nadejde čas a on se bude muset vrátit.

Peklo , Nebe, Zem tři rozdílné světy....

---

Peklo:

"Tak tady jsi." Pán pekel promluvil jako první a ani mě nenechal pokleknout. Stále mě považuje za někoho, kdo má pro něj cenu? Bylo to zvláštní, ale jen málo kdo měl tu čest nepokleknout před tak mocným pekelníkem. "Pane k vašim službám." Malá úklona na důkaz věrnosti a oddanosti byla pro mě samozřejmostí. "Líbí se mi tvůj přístup, i když čekáš na trest stále mi sloužíš s takovou důvěrou, ale po tomhle nebudeš cítit nic." Pán se pomalým krokem vydal od trůnu ke mně. Trůn se sám uzavíral jak se jeho právoplatný pán vzdaloval. Sešel schody potažené ohňovou lávou a stále šel ke mně. Nikdo ho nikdy neviděl tak zblízka jako teď já. "Pane to je pro mě čest." Lapal jsem po dechu a nemohl tomu uvěřit. Někdo tak mocný se snížil, aby mi pohlédl do tváře. "Jsi můj oblíbenec a dost mě mrzí jak ses zachoval. Měl si zůstat s peklem v srdci a místo toho sis tam usadil anděla." Místo, aby mě to mrzelo jsem byl šťastný, alespoň na chvíli jsem ji mohl mít vedle sebe. "Přijmi svůj trest se ctí." Řekl Pán Pekla a já cítil jak ze mě něco vytahuje. Bolelo to. Tak moc to bolelo a pálilo. Poklekl jsem na kolena a zhroutil se do klubíčka. Snažit se chránit bylo marné. Kousek po kousku ze mě cosi odcházelo.

"Tvá duše a srdce jsou mé. Můžeš se vrátit do služby." Vyřkl krutou pravdu.

Nebe :

"Amore? Můžeme vyrazit?" Vlezla jsem do dveří a uviděla neskutečný bordel. Prádlo poházené po zemi mezi tím lahvičky. Několik starých rozrulovaných svitků psaných ve starém jazyce. Nevěděla jsem o čem jsou, ale doufám, že Amor zase neudělá nějakou kravinu. Našla jsem ho v ložnici jak si bere jedno pírko z peřiny a v rukou drží nějakou lahvičku. Ty jeho lahve jsou nebezpečný. Pomyslela jsem si a zalezla víc za dveře, kdyby náhodou zase něco vybouchlo jako tomu bylo dost často.

Amorův dům vypadá sice jako starší, ale popravdě několikrát shořel na popel tohle je tuším tak šestá kopie stavby. Náš pán ho má takřka vždy připravený v kapse, aby nemusel Amor spát na oblaku, než se nový dům postaví. Amor kápnul pár kapek na pírko a rázem měl na sobě peří jako nějaká husa. "To je teploučko." Řekl si pro sebe dokud si mě nevšiml, sesunula jsem se na zem a smíchem nemohla mluvit ani dýchat. "Nevím co je tady k smíchu aspoň nemusím tahat deku." Měla jsem co dělat, abych vůbec vstala a přitom se dívala jak si vytrhl pírko a pustil ho na zem. Rázem byl oškubané kuře. "Tohle mi nikdo neuvěří." Pořád jsem se smála a nemohla přestat. Něco po mě hodil. V tuhle chvíli bylo lepší počkat venku před domem. "Adro, ADROOOO jsi volaná před Pána Nebes." Nevěděla jsem co se děje. Amor vykouknul a pokynul mi, ať si tam dojdu.

Země :

Střípky štěstí poletovaly okolo Zazi. V ten okamžik byla doslova nádherná. Zvedla ruku a pár jich nechala spadnout na rozevřenou dlaň, které se po chvilce rozplynuly. Zůstal jen pocit, že tam ještě před chvíli byly. Celou dobu mě provázela divná předtucha neštěstí. Něco se dělo a já se nemohl vrátit. Zůstal jsem neviditelný a nechal Zazu jít samotnou. Křídla se mi chvěla rozrušením a na prsou jsem cítil tíhu. Stojím na místě a je mi jak po velkém běhu. Pohnout se bylo dost nemožné. Zaza mi zmizela z očí a já zůstal opuštěný. Pochopil jsem. Někdo za ní musí být nešťastný. Dostala darem můj šťastný den. Zašel jsem zpátky do uličky rozpadlých domů a šel stále dál.