POVÍDKYODKAT

Zachraň můj osud 29.díl Psáno dva dny nějak mi to nejde, snad se zase zlepším a budu moct vkládat pravidelněji. No a vrátím se k minulému dílku kdy byla Adra volána před Pána Nebes. Dark byl potrestán ztrátou citu. Amor se chystá na cestu za Duchnou….o Zemi si napíšeme příště. celý článek dole :) Nebe: "Můj pane." Pán seděl na zlatém trůnu a shlížel se zlobou v očích. "Stalo se něco?" Chtěla jsem pokleknou, ale Pán mě zastavil. "Už jsi to zase ty Adro." Nesl se ke mně hlas, aniž by otevřel ústa. "Chtěl jsem ti udělit trest za porušení zákonu. Nebe a peklo se nesmí míchat dohromady, ale protože za to může Amor a jeho lahvička nechám to být. Od teď budeš mít nepřetržitě službu před branou. Darius je pryč a já se nemohu spolehnout na nikoho jiného." Bylo to nečekané. Nikdy jsem nebyla před branou potřeba. "Můj Pane nemohu se zhostit tohoto úkolu. Slíbila jsem něco Amorovi a chci mu pomoci." Vyřkla jsem prosbu. "Vím o tom, ale nechápu ...

Dlouhou dobu nepíšu že ? Je teplo a venku plno práce do toho všechno možné. Beztak většina čtenářu někde na dovolené tak toho přes léto moc asi nepřibude z mého psaní. Jednou po sto letech napadla mě báseň jen krátce :) Pěkné prázdniny, dovolené. Jsi můj nejlepší přítel, už vím, co si mi chtěl, než sis všechno rozmyslel, a otevřeným oknem vyletěl. Tápu o samotě, všude hledám tě. Můj sen se na kousky rozletěl, byly to kousky lesklé ze skel, proto se sen tak moc třpytěl, ale slepit zpátky nechtěl. Hledám tě, miluji tě. Křičím a volám, kam ses poděl, všude je tolik světel, co lákají tě, abys k zemi sletěl, ale já si přeji, abys mi do náruče vletěl. U tebe držím se, následuji tě.